SHI QUAN DA BU WAN

Popis

Shi Quan Da Bu Wan – tradiční medové pilulky z mletých bylin

Shi Quan Da Bu Wan (十全大補丸) patří k nejvýznamnějším a nejznámějším recepturám tradiční čínské medicíny. Název znamená přibližně „pilulky deseti složek pro dokonalé velké doplnění”. Receptura spojuje dvě klasické čtyřbylinné základny – Si Jun Zi Tang (四君子湯) a Si Wu Tang (四物湯) – a přidává k nim kozinec blanitý a skořicovník čínský. Systematicky je popsána ve sbírce Tai Ping Hui Min He Ji Ju Fang (太平惠民和劑局方) z 11. století. V japonské kampo medicíně nese označení Juzen-taiho-to.

Překlad čínského názvu: Shi Quan Da Bu Wan (十全大補丸) – „Pilulky desetinásobného velkého doplnění“

Další názvy a zápisy: Shi Quan Da Bu Tang, Shiquan Dabu Wan

Tento produkt je doplněk stravy ve formě tradičních medových pilulek z mletých bylin. Vyrábí se na Tchaj‑wanu. Každá šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři.

Wan – tato receptura se tradičně připravuje jako pilulky

Wan (丸) v tradiční čínské medicíně označuje pilulky nebo kuličky. Shi Quan Da Bu Wan je proto správně přípravek ve formě pilulek – a tento produkt tuto historickou formu zachovává. Byliny jsou jemně rozemleté a pojeny medem v poměru 364 mg bylinné směsi a 225 mg medu na pilulku.

Tradiční medové pilulky (mi wan, 蜜丸) vznikají klasickým postupem výroby, který zachovávají tradiční výrobci, například na Tchaj‑wanu, odkud pochází i tento produkt: byliny se melou, suší a v této přirozené podobě se pojí medem.

Složení: deset bylin pojených medem

Receptura stojí na dvou pilířích. Si Jun Zi Tang (四君子湯), „odvar čtyř ušlechtilých“, tvoří ženšen pravý, atraktylis velkoúborný, pórnatka kokosová a medem upravená lékořice. Si Wu Tang (四物湯), „odvar čtyř věcí“, tvoří upravená rehmannie, děhel čínský, pivoňka bělokvětá a koprníček proužkovaný. K těmto osmi bylinám přibývá kozinec blanitý (Huang Qi), který doplnění Qi dále zesiluje, a kůra skořicovníku čínského (Rou Gui), která přidává hřejivou složku a povzbuzuje Yang.

Deset bylin je pojeno medem: jedna pilulka obsahuje 364 mg mletých bylin a 225 mg medu. Devět bylin je zastoupeno rovnoměrně, skořicovník je přidán v nižším množství jako hřejivá podpůrná složka. Úplné složení s latinskými názvy, použitými částmi a gramážemi u každé byliny najdete v záložce Info.

Dávkování

Doporučené dávkování: 2× denně 3 pilulky před jídlem, zapít teplou vodou. Doporučené denní dávkování nepřekračujte.

Laboratorní kontrola kvality

Každá výrobní šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři. Laboratorní protokoly k tomuto produktu zatím nejsou zveřejněné na webu, doplníme je, jakmile budou k dispozici.

Technické údaje

Související receptury

Shi Quan Da Bu Wan v sobě obsahuje celou recepturu Si Wu Wan – rehmannii, děhel, pivoňku a koprníček – a přidává k ní čtveřici Si Jun Zi Tang a dvě další byliny, kozinec a skořicovník. Pokud hledáte pouze krevní část receptury bez tonizace Qi a bez hřejivé složky, je Si Wu Wan dostupná samostatně.

Upozornění

Produkt není určen jako náhrada pestré stravy. Proto nepřekračujte doporučené denní dávkování. Není určeno dětem a mladistvým. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Osoby s autoimunitním onemocněním a osoby užívající léky tlumící imunitní systém by měly užívání konzultovat s lékařem. Současné použití s antidiabetiky nebo s léčivými přípravky na snížení srážlivosti krve konzultujte se svým lékařem či lékárníkem. Dlouhodobé použití konzultujte s lékařem. Obsahuje med – nevhodné pro osoby alergické na včelí produkty. Skladujte v suchu a temnu při pokojové teplotě, mimo dosah dětí. Chraňte před přímým slunečním zářením. Přiložené foto je ilustrační.

Literatura a klasické prameny

Tai Ping Hui Min He Ji Ju Fang (太平惠民和劑局方, 11. století) – pramen receptury Shi Quan Da Bu. Taiwan Herbal Pharmacopeia, standardní receptura Shi Quan Da Bu Wan.

Původ a klasické složení receptury

Hlavním klasickým pramenem je Taiping Huimin Hejiju Fang (太平惠民和剂局方), česky přibližně „Formulář lékárenského úřadu pro blaho lidu z éry Taiping“. Formulář vznikal postupně. První vydání, sestavené z nařízení sungské vlády, je spojováno s lety 1107–1110 a obsahovalo necelé tři stovky receptur. Rozšířená verze pod dnešním názvem vyšla roku 1151 a čítala přes 780 receptur. Ve 13. století byla doplňována ještě dál. Shi Quan Da Bu Tang je ve formuláři zapsána v páté kapitole (juan).

Datace se v pramenech liší. Některé přehledy uvádějí rok 1078, kdy vznikl lékárenský úřad. Anglická Wikipedie uvádí rok 992, který však patří jinému sungskému dílu, Taiping Shenghui Fang. Čínské encyklopedie receptur navíc upozorňují, že název Shi Quan Da Bu Tang ve formuláři odpovídá receptuře Shi Quan San (十全散), zapsané ve sbírce Chuan Xin Shi Yong Fang (传信适用方, „Spolehlivé a použitelné předpisy“). Jejím autorem je Wu Yankui (吴彦夔) z doby jižní Song. Protože formulář byl během 12. a 13. století opakovaně rozšiřován, nelze z dostupných zdrojů s jistotou určit, který zápis je starší.

Strukturálně se receptura obvykle popisuje jako spojení dvou starších základů, receptur Si Jun Zi Tang (四君子汤, „čtyři ušlechtilí“) a Si Wu Tang (四物汤, „čtyři látky“), doplněné o kozinec a skořici. V japonské tradici kampo dostala standardizované poměry a některé čínské druhy rostlin v ní byly nahrazeny japonskými.

Klasické složení podle historického zápisu

Deset složek receptury:

• Ren shen (人参) – Panax ginseng C. A. Mey. – všehoj ženšen – kořen
• Bai zhu (白术) – Atractylodes macrocephala Koidz. – atraktylodes velkohlavý – oddenek
• Fu ling (茯苓) – Poria cocos (Schwein.) F. A. Wolf (syn. Wolfiporia extensa) – pórnatka kokosová (houba) – sklerocium
• Zhi gan cao (炙甘草) – Glycyrrhiza uralensis Fisch. – lékořice uralská – kořen a oddenek, tradičně opražený
• Shu di huang (熟地黄) – Rehmannia glutinosa (Gaertn.) DC. – remanie lepkavá – kořen, tradičně zpracovaný
• Bai shao (白芍) – Paeonia lactiflora Pall. – pivoňka bělokvětá – kořen
• Dang gui (当归) – Angelica sinensis (Oliv.) Diels – andělika čínská – kořen
• Chuan xiong (川芎) – Ligusticum chuanxiong Hort. – koprník (libeček) čchuan-siung – oddenek
• Huang qi (黄芪) – Astragalus mongholicus Bunge (syn. A. membranaceus) – kozinec mongolský – kořen
• Rou gui (肉桂) – Cinnamomum cassia (L.) J. Presl – skořicovník čínský (kasie) – kůra

Japonská standardizovaná verze Jūzentaihoto (TJ-48) uvádí ve standardizovaném zápisu po 3,0 dílech u devíti bylin a 1,5 dílu lékořice. V této verzi se místo Atractylodes macrocephala používá Atractylodes lancea, místo chuan xiongu Cnidium officinale a místo čínské anděliky Angelica acutiloba.

Za zmínku stojí, že všehoj ženšen (Panax ginseng) je uveden v příloze II úmluvy CITES. Týká se to divoce rostoucí populace Ruské federace. Obchod s ženšenem má ve východní Asii staletou tradici a planý ženšen patřil k nejcennějším obchodním komoditám.

Jde o historický zápis klasické receptury. Složení této směsi je uvedeno výše a na obalu.

Zdroje k historii receptury

• Memorial Sloan Kettering Cancer Center: Shi Quan Da Bu Tang (názvy a složení)
• PMC: složení Juzen-taiho-to (TJ-48) s latinskými názvy
• 中医中药网: 十全大补汤 (prameny, 《局方》卷五, 十全散)
• Library of Congress: Taiping hui min he ji ju fang (vydání z roku 1366)

Význam názvu Shi Quan Da Bu

Název se skládá z těchto slabik:

• 十 (shí) – deset,
• 全 (quán) – úplný, celý, dokonalý,
• 大 (dà) – velký,
• 补 (bǔ) – doplnit, zalátat, záplata,
• 汤 (tāng) – odvar; 丸 (wán) – pilulka.

Jde o tradiční pojmenování. Název se tradičně vykládá jako „deset úplných – velké doplnění“. Číslovka „deset“ odkazuje k počtu složek. Výraz shí quán (十全) je v čínštině zároveň ustálené slovní spojení pro „bezvadný, dokonalý“. Anglické překlady názvu se v literatuře liší a často kopírují tento doslovný výklad.

Klasické složení

Deset složek receptury:

Příbuzné receptury

Shi Quan Da Bu Tang stojí na vrcholu skupiny receptur postavených na dvou čtyřsložkových základech. Si Jun Zi Tang (四君子汤) a Si Wu Tang (四物汤) dohromady tvoří osmisložkovou Ba Zhen Tang (八珍汤). Přidáním kozince a skořice vzniká Shi Quan Da Bu Tang. Velmi blízká je i Ren Shen Yang Rong Tang (人参养荣汤) ze stejného formuláře, která vynechává chuan xiong a přidává mandarinkovou kůru, klanopraška a vítod.

Jak se receptura užívala dřív a dnes

Shi Quan Da Bu Wan se tradičně připravovala jako pilulky (wan). Rozemleté byliny se pojily medem a ručně se z nich válely pilulky, které se pak sušily.

• Nic se nevaří ani neváží. Naše Shi Quan Da Bu Wan je ve formě: tradiční medové pilulky z mletých bylin.
• Stálé složení a dávka. Šarže jsou laboratorně testované.
• Snadno se vezme s sebou a skladuje.

Doplněk stravy nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu. Dodržujte doporučené dávkování na obalu.