Popis
Yin Qiao San – sypký extrakt deseti bylin
Yin Qiao San (銀翹散) je klasická čínská receptura, kterou zapsal Wu Jutong ve spisu Wen Bing Tiao Bian roku 1798. Název jmenuje dvě hlavní byliny: Yin je zkratka pro Jin Yin Hua, tedy květní poupě zimolezu japonského, a Qiao pro Lian Qiao, plod zlatice převislé.
Překlad čínského názvu: Yin Qiao San (銀翹散) – „Prášek se zimolezem a zlaticí“
Další názvy a zápisy: Yinqiao San, Yin Qiao Wan, 銀翹散
Tento produkt je doplněk stravy ve formě sypkého extraktu v koncentraci 7,5 : 1. Balení obsahuje 200 g.
Obsahuje sóju
Jednou z deseti složek je fermentované semeno sóji luštinaté (Dan Dou Chi). Produkt proto obsahuje sóju a není vhodný pro osoby s alergií na ni.
Deset bylin podle původního zápisu
Složení odpovídá klasickému zápisu v plném rozsahu: květní poupě zimolezu japonského a plod zlatice převislé po pěti gramech surové suroviny v denní dávce, dále kořen boubelky velkokvěté, plod lopuchu většího a nať máty po třech gramech, lékořice uralská a fermentovaná sója po 2,5 g a nakonec lopater štíhlý, schizonepeta úzkolistá a oddenek rákosu obecného po dvou gramech.
Je to jedna z receptur, u kterých nebylo nutné nic nahrazovat ani vynechávat.
Sesterská receptura k Sang Ju Yin
Yin Qiao San a Sang Ju Yin pocházejí od téhož autora a z téže knihy. Sdílejí čtyři byliny — zlatici, boubelku, mátu a rákos — a liší se tím, co k nim každá přidává. Sang Ju Yin staví na listu morušovníku a chryzantémě, Yin Qiao San na zimolezu a zlatici, a je z obou dvou ta silnější.
Složení
Denní dávka 4 g odpovídá 30 g bylin v surovém stavu. Jako pojivo je použit škrob. Úplné složení s latinskými názvy, použitými částmi a gramážemi najdete v záložce Info.
Dávkování
Užívejte 2× denně 2 g před jídlem a zapijte teplou vodou. Denní dávka činí 4 g. Prášek lze rozmíchat v malém množství teplé vody. Doporučené denní dávkování nepřekračujte.
Laboratorní kontrola kvality
Každá výrobní šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři. Laboratorní protokoly k tomuto produktu zatím nejsou zveřejněné na webu, doplníme je, jakmile budou k dispozici.
Technické údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Čínský název | 銀翹散 (Yin Qiao San) |
| Autor receptury | Wu Jutong |
| Historický pramen | Wen Bing Tiao Bian, 1798 |
| Počet bylin | 10 |
| Forma | sypký extrakt (prášek) |
| Extrakční poměr | 7,5 : 1 |
| Pomocná látka | škrob (pojivo) |
| Denní dávka | 2× denně 2 g před jídlem |
| Denní dávka odpovídá | 30 g bylin v surovém stavu |
| Alergeny | obsahuje sóju |
| Zveřejněné laboratorní protokoly | zatím ne, budou doplněny |
| Distributor | Škola čínské medicíny, s. r. o., V zářezu 902/4, Praha 5 – Jinonice |
Související receptury
Nejbližší je Sang Ju Yin od téhož autora. Zlatici převislou najdete také v Chai Hu Qing Gan Tang, schizonepetu v Jing Fang Bai Du San.
Upozornění
Obsahuje sóju. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Dlouhodobé užívání konzultujte s lékařem. Obsahuje lékořici – osoby s vysokým krevním tlakem by se měly vyvarovat nadměrné konzumace. Doplněk stravy není náhradou pestré stravy. Není určeno dětem a mladistvým. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Skladujte v suchu a temnu, při pokojové teplotě a mimo dosah dětí.
Původ a klasické složení receptury
Wu Tang (1758–1836) pocházel z Huaiyinu v provincii Jiangsu. Patřil k nejvýraznějším představitelům tzv. školy wen bing (溫病學派), proudu čínského lékařského myšlení, který se rozvinul za dynastií Ming a Qing. Navazoval zejména na záznamy a myšlenky lékaře Ye Tianshiho (葉天士, 1667–1746). Ten sám mnoho nenapsal a jeho názory se šířily hlavně prostřednictvím žáků.
Spis Wen Bing Tiao Bian (溫病條辨, „Systematické rozlišení teplých nemocí“) má šest svazků. Je psán formou číslovaných článků (條), ke kterým autor připojuje vlastní komentáře. Za rok dokončení se obvykle uvádí 1798. Tiskem však dílo vyšlo až později, nejčastěji se zmiňuje rok 1813, a datace se tak v pramenech liší. Yin Qiao San je zapsána v první části knihy (上焦篇, Shang Jiao Pian). Wu Tang ke každé receptuře připojil vlastní výklad a podrobný popis přípravy, takže se zachovala nejen sestava surovin, ale i autorův komentář.
Klasické složení podle historického zápisu
- Lian qiao (連翹) – Forsythia suspensa (Thunb.) Vahl – zlatovice převislá – plod
- Jin yin hua (金銀花) – Lonicera japonica Thunb. – zimolez japonský – květní poupě
- Jie geng (桔梗) – Platycodon grandiflorus (Jacq.) A.DC. – boubelka velkokvětá – kořen
- Bo he (薄荷) – Mentha haplocalyx Briq. (v literatuře také Mentha canadensis L.) – máta – nadzemní část
- Zhu ye (竹葉) – v moderních pramenech obvykle Lophatherum gracile Brongn. (dan zhu ye 淡竹葉) – list (bylina), původní text uvádí jen „bambusový list“
- Gan cao (甘草, v originále 生甘草, nepražené) – Glycyrrhiza uralensis Fisch. – lékořice uralská – kořen
- Jing jie sui (荊芥穗) – Schizonepeta tenuifolia (Benth.) Briq. – šizonepeta – květní lata
- Dan dou chi (淡豆豉) – Glycine max (L.) Merr. – sója, fermentovaná semena
- Niu bang zi (牛蒡子) – Arctium lappa L. – lopuch větší – plod (nažka)
- Lu gen (蘆根, v originále 鮮葦根, čerstvý) – Phragmites australis (Cav.) Trin. ex Steud. – rákos obecný – oddenek
Historický zápis uvádí lian qiao a jin yin hua po 1 liang, jie geng, bo he a niu bang zi po 6 qian, gan cao a dan dou chi po 5 qian, zhu ye a jing jie sui po 4 qian. Čerstvý rákosový oddenek se v originále neuvádí mezi práškovými surovinami, ale v popisu přípravy. Proto ho některé přehledy počítají jako desátou složku a jiné ne. Jde o historický zápis v dobových jednotkách.
Několik surovin je známých i v Evropě. Zlatovice (forsýtie) je běžný okrasný keř českých zahrad a lopuch roste u cest. Zimolez japonský byl do Severní Ameriky dovezen jako okrasná rostlina a v některých státech USA je dnes považován za invazní druh.
Jde o historický zápis klasické receptury. Složení této směsi je uvedeno výše a na obalu.
Zdroje k historii receptury
- Chinese Traditional and Herbal Drugs (中草药): studie o Yinqiao San s citací z Wen Bing Tiao Bian (čínsky)
- Drug Evaluation Research (药物评价研究): článek o Yinqiao San s poměry podle Wen Bing Tiao Bian (čínsky)
- 温病条辨 (Wen Bing Tiao Bian) – údaje o díle a autorovi Wu Tangovi (čínsky)
- Sun Ten: Lonicera and Forsythia Formula (Yin Qiao San) – pramen a složení
Význam názvu Yin Qiao San
Název je složen z prvních slabik dvou hlavních surovin a z označení formy. Yin (銀, „stříbro“) pochází ze jména jin yin hua (金銀花), doslova „zlato-stříbrný květ“. Zimolez japonský totiž kvete bíle a květy během odkvétání žloutnou, takže na keři bývají „stříbrné“ i „zlaté“ květy zároveň. Proto se surovině někdy říká zkráceně yin hua (銀花). Qiao (翹) je druhá slabika jména lian qiao (連翹), čínského označení zlatovky. San (散) znamená „prášek“. Doslovně tedy „prášek ze zimolezu a zlatovky“. Jde o tradiční pojmenování podle hlavních surovin.
Příbuzné receptury
Nejbližší příbuznou je Sang Ju Yin (桑菊飲) ze stejného spisu, se kterou sdílí zlatovku, mátu, boubelku, lékořici a rákos. V čínské literatuře se obě receptury často uvádějí společně. Ve Wen Bing Tiao Bian jsou i další receptury odvozené od Yin Qiao San, například Yin Qiao Ma Bo San (銀翹馬勃散). Ve 20. století se objevila řada průmyslových variant, často s upraveným poměrem nebo přidanými surovinami.
Jak se receptura užívala dřív a dnes
Yin Qiao San se tradičně připravovala jako prášek (san). Byliny se sušily a mlely na prášek, který se krátce povařil nebo rozmíchal v teplé vodě.
- Nic se nevaří ani neváží. Naše Yin Qiao San je ve formě: sypký extrakt deseti bylin.
- Stálé složení a dávka. Šarže jsou laboratorně testované.
- Snadno se vezme s sebou a skladuje.
Doplněk stravy nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu. Dodržujte doporučené dávkování na obalu.
