SI WU WAN

Popis

Si Wu Wan – tradiční medové pilulky z mletých bylin

Si Wu Wan (四物丸) je pilulková forma klasické receptury Si Wu Tang (四物湯), jednoho z nejzákladnějších a nejstarších vzorců tradiční čínské medicíny. Receptura kombinuje čtyři byliny v rovnoměrných dílech: upravenou rehmannii, děhel čínský, pivoňku bělokvětou a koprníček proužkovaný. Poprvé se objevuje ve spise Xian Shou Li Shang Xu Duan Mi Fang (仙授理傷續斷秘方) přibližně z 9. století a plně ji kanonizuje sbírka Tai Ping Hui Min He Ji Ju Fang (太平惠民和劑局方) z 11. století. Tvoří základ desítek dalších receptur, mimo jiné Ba Zhen Tang a Shi Quan Da Bu Wan.

Další názvy a zápisy: Si Wu Tang (四物湯), Siwu Tang, anglicky Four Substances

Tento produkt je doplněk stravy ve formě tradičních medových pilulek z mletých bylin. Vyrábí se na Tchaj‑wanu. Každá šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři.

Wan – tato receptura se tradičně připravuje jako pilulky

Wan (丸) v tradiční čínské medicíně označuje pilulky nebo kuličky. Si Wu Wan je proto správně přípravek ve formě pilulek – a tento produkt tuto historickou formu zachovává. Byliny jsou jemně rozemleté a pojeny medem v poměru 360 mg bylinné směsi a 240 mg medu na pilulku.

Tradiční medové pilulky (mi wan, 蜜丸) vznikají klasickým postupem výroby, který zachovávají tradiční výrobci, například na Tchaj‑wanu, odkud pochází i tento produkt: byliny se melou, suší a v této přirozené podobě se pojí medem.

Složení: čtyři byliny pojené medem

Receptura stojí na čtyřech bylinách ve stejném podílu, každá po 90 mg. Upravená rehmannie (Shu Di Huang) je hlavní bylinou receptury. Děhel čínský (Dang Gui) je druhou nejvýznamnější bylinou receptury. Z pivoňky bělokvěté (Bai Shao) se používá loupaný a sušený kořen. Z koprníčku proužkovaného (Chuan Xiong) se používá oddenek. Rovnoměrné zastoupení všech čtyř odráží princip, na kterém receptura stojí: vyživovat a zároveň udržovat v pohybu, bez jednostranného důrazu.

Čtyři byliny jsou pojeny medem: jedna pilulka obsahuje 360 mg mletých bylin a 240 mg medu. Všechny čtyři jsou zastoupeny rovnoměrně, což odpovídá klasickým proporcím Si Wu Tang. Úplné složení s latinskými názvy, použitými částmi a gramážemi u každé byliny najdete v záložce Info.

Dávkování

Doporučené dávkování: 3× denně 2 pilulky před jídlem, zapít teplou vodou. Doporučené denní dávkování nepřekračujte.

Laboratorní kontrola kvality

Každá výrobní šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři. Výsledky rozborů jsou zveřejněné v záložce Laboratorní testy u tohoto produktu, takže si je můžete přečíst ještě před nákupem.

Technické údaje

Související receptury

Si Wu Wan tvoří jeden ze dvou základů receptury Shi Quan Da Bu Wan, která k těmto čtyřem bylinám přidává čtveřici pro Qi a navíc kozinec a skořicovník. Si Wu Wan je proto nejjednodušší receptura své rodiny: jen čtyři byliny, bez kozince, ženšenu a skořice. Rehmannie, hlavní bylina této receptury, tvoří také základ rodiny Liu Wei Di Huang Wan, kde je ovšem použita v jiné kombinaci bylin.

Upozornění

Produkt není určen jako náhrada pestré stravy. Proto nepřekračujte doporučené denní dávkování. Není určeno dětem a mladistvým. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Současné použití s léčivými přípravky na snížení srážlivosti krve (např. warfarin) konzultujte se svým lékařem či lékárníkem; totéž platí před plánovaným operačním zákrokem. Obsahuje med – nevhodné pro osoby alergické na včelí produkty. Skladujte v suchu a temnu při pokojové teplotě, mimo dosah dětí. Chraňte před přímým slunečním zářením. Přiložené foto je ilustrační.

Literatura a klasické prameny

Xian Shou Li Shang Xu Duan Mi Fang (仙授理傷續斷秘方, 9. století) – nejstarší zmínka receptury. Tai Ping Hui Min He Ji Ju Fang (太平惠民和劑局方, 11. století) – kanonická podoba. Taiwan Herbal Pharmacopeia, standardní receptura Si Wu Tang.

Původ a klasické složení receptury

Nejstarší známý zápis se nachází ve spisu Xian Shou Li Shang Xu Duan Mi Fang (仙授理伤续断秘方). Český překlad názvu zní přibližně „Tajné předpisy k ošetřování poranění a spojování zlomenin, předané nesmrtelným“. Text je připisován Lin Daorenovi (蔺道人), tedy „taoistovi jménem Lin“, poustevníkovi a mnichovi z období dynastie Tang. Spis se obvykle datuje do poloviny 9. století, nejčastěji se uvádí rok 846. Přesná datace a autorství se však v pramenech liší, protože o samotném Lin Daorenovi se ví jen málo. Jde o jeden z nejstarších čínských textů zaměřených na úrazovou péči, takže receptura se poprvé objevuje v jiném kontextu, než s jakým se dnes nejčastěji spojuje.

Zhruba o dvě až tři staletí později byla receptura zapsána do Taiping Huimin Hejiju Fang (太平惠民和剂局方). Tento název se do češtiny překládá jako „Formulář lékárenského úřadu pro blaho lidu z éry Taiping“. Šlo o státní sbírku receptur, kterou za dynastie Song sestavili lékaři císařského lékárenského úřadu, mezi nimi Chen Shiwen (陈师文). První vydání vzniklo v letech 1107–1110. Rozšířená verze pod uvedeným názvem vyšla roku 1151 a později byla dále doplňována. Některé přehledy kladou formulář až do roku 1078, kdy byl založen samotný lékárenský úřad, proto se data v literatuře rozcházejí. Právě díky tomuto formuláři se Si Wu Tang stala obecně známou recepturou a přešla do mnoha dalších sbírek dynastií Song, Ming a Qing.

Klasické složení podle historického zápisu

Receptura má čtyři složky:

• Dang gui (当归) – Angelica sinensis (Oliv.) Diels – andělika čínská – kořen
• Chuan xiong (川芎) – Ligusticum chuanxiong Hort. – koprník (libeček) čchuan-siung – oddenek
• Bai shao (白芍) – Paeonia lactiflora Pall. – pivoňka bělokvětá – kořen (loupaný)
• Shu di huang (熟地黄) – Rehmannia glutinosa (Gaertn.) DC. – remanie lepkavá – kořen, tradičně zpracovaný (vařený nebo napařovaný)

V historickém zápisu sungského formuláře se složky uvádějí ve stejném poměru 1 : 1 : 1 : 1. Původní text také zmiňuje úpravu kořene dang gui vínem. Pozdější autoři poměry často měnili, takže v různých sbírkách najdeme odlišné gramáže.

K zajímavostem patří botanika některých složek. Chuan xiong nese ve jméně provincii Sichuan (川 chuān je zkratka pro Sichuan), odkud tradičně pochází. Novější botanická literatura rostlinu někdy řadí do rodu Conioselinum. Rod Rehmannia je pojmenován po lékaři Josephu Rehmannovi, který žil v 19. století. Japonská tradice kampo místo čínské anděliky obvykle používá příbuzný druh Angelica acutiloba a místo chuan xiongu rostlinu Cnidium officinale.

Jde o historický zápis klasické receptury. Složení této směsi je uvedeno výše a na obalu.

Zdroje k historii receptury

• Mayway: Four Substances Decoction – historický a literární přehled
• Planta Medica 2013; 79(7): 533–537 – Si Wu Tang (složení a poměr 1:1:1:1)
• Přehled klasických textů a jejich datací (Fratkin, příloha k ECF)
• Journal of Natural Medicines – Shimotsuto (japonská kampo varianta Si Wu Tang)

Časté otázky

Co znamená název Si Wu Wan?

Si (四) znamená čtyři, tedy počet bylin. Wu (物) znamená věc nebo látka. Wan (丸) jsou pilulky. Název se dá přeložit jako „pilulky čtyř látek”.

Jakou úlohu hraje každá ze čtyř bylin?

Upravená rehmannie (Shu Di Huang) je hlavní bylinou receptury. Děhel (Dang Gui) patří k nejznámějším a nejčastěji používaným bylinám čínské tradice. Z pivoňky bělokvěté (Bai Shao) se používá loupaný a sušený kořen. Koprníček (Chuan Xiong) čtveřici bylin uzavírá. Právě spojení výživy a pohybu je principem, který Si Wu Tang odlišuje od prostého doplňování.

Jaký je vztah mezi Si Wu Wan a Shi Quan Da Bu Wan?

Si Wu Tang tvoří krevní polovinu receptury Shi Quan Da Bu Wan. Ta k němu přidává Si Jun Zi Tang, tedy ženšen, atraktylis, pórnatku a lékořici, a dále kozinec a skořicovník. Si Wu Wan naproti tomu zůstává u původních čtyř bylin.

Proč je u rehmannie uvedena „upravená” forma?

Shu Di Huang vzniká opakovaným napařováním a sušením kořene rehmannie. Touto úpravou se z chladivé syrové rehmannie (Sheng Di Huang) stává černá, lepkavá upravená rehmannie (Shu Di Huang). Pro Si Wu Tang je použití upravené formy podstatné – syrová rehmannie by charakter receptury změnila.

Zveřejňujete laboratorní rozbory?

Ano. Protokoly ke konkrétním šaržím najdete v záložce Laboratorní testy.

Text vychází z klasických pramenů tradiční čínské medicíny, odborné literatury a dlouholeté výuky klasické čínské fytoterapie.