QI BAO MEI RAN DAN

Popis

Qi Bao Mei Ran Dan – sypký extrakt sedmi bylin

Qi Bao Mei Ran Dan (七寶美髯丹) je klasická čínská receptura, jejíž název se překládá jako „pilulky sedmi pokladů zkrášlující vousy“. Sedm pokladů je sedm bylin, ze kterých se skládá, a náš produkt jejich počet přesně dodržuje.

Překlad čínského názvu: Qi Bao Mei Ran Dan (七寶美髯丹) – „Pilulky sedmi pokladů pro krásné vousy“

Další názvy a zápisy: Qi Bao Mei Ran Wan, Qibao Meiran Dan, 七寶美髯丹

Tento produkt je doplněk stravy ve formě sypkého extraktu v koncentraci 5 : 1. Balení obsahuje 200 g.

Důležité upozornění k rdesnu mnohokvětému

Hlavní bylinou receptury je rdesno mnohokvěté (Reynoutria multiflora, dříve Polygonum multiflorum), čínsky He Shou Wu. Tvoří osm z dvaceti gramů surovin v denní dávce, tedy zdaleka největší podíl.

U této byliny jsou popsány případy poškození jater. Proto platí: produkt není vhodný při onemocnění jater a při výskytu únavy, nechutenství, žloutnutí kůže či očního bělma nebo tmavé moči je třeba přípravek vysadit a vyhledat lékaře.

Receptura také obsahuje plod dětelníku, po jehož užívání je vhodné omezit pobyt na přímém slunci a v soláriu.

Sedm pokladů

Vedle rdesna mnohokvětého tvoří směs pórnatka kokosová, achyrant dvouzubý, děhel čínský, kustovnice, kokotice čínská a dětelník. Šest doplňkových bylin je zastoupeno rovnoměrně, po dvou gramech surové suroviny v denní dávce.

Stavba receptury je tedy jednoduchá a čitelná: jedna hlavní bylina a šest rovnocenných doplňujících. To je u sedmibylinných směsí spíš výjimka.

Složení

Denní dávka 6 g odpovídá 20 g bylin v surovém stavu. Největší podíl má rdesno mnohokvěté, zbylých šest bylin je zastoupeno rovným dílem. Jako pojivo je použit škrob. Úplné složení s latinskými názvy, použitými částmi a gramážemi najdete v záložce Info.

Dávkování

Užívejte 3× denně 2 g před jídlem a zapijte teplou vodou. Prášek lze rozmíchat v malém množství teplé vody. Doporučené denní dávkování nepřekračujte.

Laboratorní kontrola kvality

Každá výrobní šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři. Výsledky rozborů jsou zveřejněné v záložce Laboratorní testy u tohoto produktu, takže si je můžete přečíst ještě před nákupem.

Technické údaje

Související receptury

Děhel čínský tvoří jádro Si Wu Wan a samostatně ho najdete jako děhel čínský. Kustovnici lze zakoupit také samostatně jako kustovnici.

Upozornění

Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Doplněk stravy není náhradou pestré stravy. Není určeno dětem a mladistvým. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Nevhodné při onemocnění jater. Při výskytu únavy, nechutenství, žloutnutí kůže či očního bělma nebo tmavé moči přípravek vysaďte a vyhledejte lékaře. Během užívání omezte pobyt na přímém slunci a v soláriu. Současné použití s léčivými přípravky na snížení srážlivosti krve, například s warfarinem, konzultujte se svým lékařem či lékárníkem. Skladujte v suchu a temnu, při pokojové teplotě a mimo dosah dětí.

Původ a klasické složení receptury

Hlavním pramenem je Ben cao gang mu (本草纲目, „Soustavný přehled materia medica“). Na tomto rozsáhlém herbáři pracoval Li Shizhen (1518–1593) přes čtvrt století. Dokončil ho v roce 1578 a tiskem vyšel až po autorově smrti v roce 1593. Receptura je uvedena v 18. svazku, v heslu o rostlině he shou wu (何首乌), mezi připojenými předpisy (附方).

K receptuře se váže vyprávění o taoistickém mistrovi, který ji na počátku éry Jiajing předložil císaři. Jeho jméno se v pramenech zapisuje různě, jako 邵应节 (Shao Yingjie) nebo 邵元节 (Shao Yuanjie). Shao Yuanjie (1459–1539) je doložená historická postava. Byl to taoistický kněz školy Zhengyi, kterého císař Jiajing povolal ke dvoru v roce 1524 a zahrnul vysokými tituly. Zda jde o jednu a tutéž osobu, se v literatuře posuzuje různě. Wang Ang převzal recepturu do spisu Yi fang ji jie (1682) a připsal ji právě Shao Yingjiemu. Odtud se dostala do pozdějších učebnic.

Klasické složení podle historického zápisu

Zápis v Ben cao gang mu uvádí 1 jin (斤) červeného a 1 jin bílého he shou wu, 1 jin červeného a 1 jin bílého fu ling, po 8 liang (两) niu xi, dang gui, gou qi zi a tu si zi a 4 liang bu gu zhi. Popisuje i složité zpracování surovin. He shou wu se opakovaně napařoval a sušil (podle předchozího postupu v témž hesle s černými sójovými boby). Fu ling se zpracovával s mateřským mlékem, čtyři suroviny se máčely ve víně a bu gu zhi se pražilo s černým sezamem. Zápis také výslovně uvádí, že se suroviny nemají drtit železnými nástroji. Jde o historický zápis, nikoli o současný předpis.

• He shou wu (何首乌) – Reynoutria multiflora (syn. Polygonum multiflorum, Fallopia multiflora) – rdesno mnohokvěté – kořenová hlíza
• Fu ling (茯苓) – Wolfiporia cocos (syn. Poria cocos) – pórnatka kokosová – sklerocium houby
• Niu xi (牛膝) – Achyranthes bidentata – achyrantes dvouzubý – kořen
• Dang gui (当归) – Angelica sinensis – andělika čínská – kořen
• Gou qi zi (枸杞子) – Lycium barbarum – kustovnice cizí (goji) – plod
• Tu si zi (菟丝子) – Cuscuta chinensis (příp. C. australis) – kokotice čínská – semeno
• Bu gu zhi (补骨脂) – Cullen corylifolium (syn. Psoralea corylifolia) – psoralea (bakuči) – plod

Rozlišení „červeného“ a „bílého“ fu ling odpovídá různým vrstvám téže houbové plodnice. Výklad „bílého“ he shou wu je složitější, protože se tímto názvem v různých dobách a oblastech označovaly i jiné rostliny. Samotné jméno he shou wu doslova znamená „pan He s černou hlavou“. Ben cao gang mu uvádí, že rostlina se původně nazývala jiao teng (交藤, „proplétaná liána“) a nové jméno dostala podle muže příjmením He. Kokotice (tu si zi) je zajímavá i botanicky: jde o bezlistou parazitickou liánu, která se ovíjí kolem hostitelských rostlin.

Jde o historický zápis klasické receptury. Složení této směsi je uvedeno výše a na obalu.

Zdroje k historii receptury

• Ben cao gang mu: heslo 何首乌 s připojenými předpisy (čínsky)
• Wikipedia: Shao Yuanjie (anglicky)
• Tencent News: historie receptury 七宝美髯丹 (čínsky)
• Me & Qi: Qi Bao Mei Ran Dan – pramen a složení (anglicky)

Význam názvu Qi Bao Mei Ran Dan

Název tvoří pět slabik:

• Qi (七) – „sedm“.
• Bao (宝) – „poklad, vzácnost“.
• Mei (美) – „krásný“.
• Ran (髯) – „vousy, licousy“. Znak označuje hlavně vousy na tvářích, typický atribut učence a mudrce na čínských malbách.
• Dan (丹) – původně „rumělka“. V taoistické alchymii označoval vzácný připravený preparát, později obecně pilulky.

Jde o tradiční pojmenování. Celý název se jazykově překládá jako „Sedm pokladů – pilulka krásných vousů“. Anglicky se obvykle uvádí „Seven-Treasure Pill for Beautiful Whiskers“. „Sedm pokladů“ označuje sedm druhů surovin. U dvou z nich zápis rozlišuje „červenou“ a „bílou“ formu, takže položek je ve skutečnosti devět. Výraz dan spolu s motivem sedmi pokladů připomíná, že receptura vznikla v prostředí dvorského taoismu.

Příbuzné receptury

Qi Bao Mei Ran Dan patří k recepturám, ve kterých jsou hlavní surovinou he shou wu nebo semena a plody. Se známou recepturou Wu Zi Yan Zong Wan (五子衍宗丸, „Pilulka pěti semen“) sdílí dvě suroviny, gou qi zi a tu si zi. Struktura obou předpisů, tedy kombinace semen, plodů a kořenů zpracovaných do pilulek, je typická pro řadu mingských a čchingských receptur.

Jak se receptura užívala dřív a dnes

Qi Bao Mei Ran Dan se tradičně připravovala jako pilulky (dan). Rozemleté byliny se pojily medem nebo vodou a válely se z nich pilulky.

• Nic se nevaří ani neváží. Naše Qi Bao Mei Ran Dan je ve formě: sypký extrakt sedmi bylin.
• Stálé složení a dávka. Šarže jsou laboratorně testované.
• Snadno se vezme s sebou a skladuje.

Doplněk stravy nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu. Dodržujte doporučené dávkování na obalu.