Pinyin	Huai Hua
Čínsky	槐花
Česky	jerlín japonský (květ a poupě)
Botanický název	Styphnolobium japonicum (L.) Schott (syn. Sophora japonica L.)
Lékopisný název	Sophorae flos
Čeleď	bobovité (Fabaceae)
Použitá část	květ a květní poupě

Rostlina a surovina

Jerlín japonský je opadavý strom vysoký 10–20 m (výjimečně i více) s rozložitou korunou a lichozpeřenými listy s 7–17 vejčitými lístky. Koncem léta, později než většina stromů, kvete bohatými převislými latami smetanově bílých až nažloutlých motýlovitých květů. Plodem jsou dužnaté, mezi semeny korálkovitě zaškrcené lusky, které na stromě vydrží dlouho do zimy. Navzdory druhovému jménu pochází z Číny, odkud se dostal do Japonska a v 18. století do Evropy; v Číně se odedávna vysazuje u chrámů, v ulicích a parcích a je jedním ze symbolických stromů Pekingu. Pěstuje se také v českých parcích a alejích.

Květy se sbírají v létě a suší; rozkvetlé květy se nazývají huai hua, uzavřená poupata huai mi (槐米, „jerlínová rýže“). Sušené květy jsou svraštělé, s pěti žlutými až žlutobílými korunními lístky a zvonkovitým žlutozeleným kalichem; jsou velmi lehké. Poupata jsou vejčitá, dlouhá 2–6 mm, nahoře žlutobílá, dole se zelenavým kalichem. Běžnými obchodními úpravami jsou opražení nasucho (炒槐花) a opražení do zuhelnatění povrchu (槐花炭).

Znak 槐 je starý čínský název stromu, 花 znamená „květ“. Jako samostatná surovina se květ objevuje v herbáři Ri Hua Zi Ben Cao (10. stol.). Poupata sloužila v Číně jako žluté barvivo na textil a dnes jsou průmyslovým zdrojem flavonoidu rutinu. Plody jerlínu tvoří samostatnou surovinu Huai Jiao (槐角). Jerlín je třeba odlišovat od akátu (trnovník akát, čínsky 刺槐 nebo 洋槐), jehož květy se v severní Číně jedí a dávají med.

Stránka popisuje rostlinu a surovinu. Neobsahuje zdravotní doporučení. Bylinné produkty v nabídce jsou doplňky stravy.