| Pinyin | Horec žlutý |
|---|---|
| Čínsky | – |
| Česky | hořec žlutý – kořen |
| Botanický název | Gentiana lutea L. |
| Lékopisný název | Gentianae radix |
| Čeleď | hořcovité (Gentianaceae) |
| Použitá část | kořen a oddenek |
Rostlina a surovina
Hořec žlutý je statná vytrvalá bylina vysoká 1–2 m, jedna z nejvyšších evropských horských bylin. Má velké vstřícné, široce eliptické, lysé listy dlouhé 10–30 cm s nápadnými obloukovitými žilkami. Od června do srpna kvete žlutými květy s hluboce dělenou korunou, které vyrůstají v hustých přeslenech po 3–10 v úžlabí horních listů. Roste na travnatých horských a subalpínských pastvinách, převážně na vápnitých půdách, v Alpách, Pyrenejích, Apeninách, Juře, na Balkáně a vzácně v Karpatech. Na rozdíl od ostatních bylin této encyklopedie nejde o čínskou bylinu, ale o rostlinu evropskou.
Surovinou jsou podzemní části – mohutný, rozvětvený kořen s oddenkem, který u starých rostlin dosahuje značné délky a hmotnosti několika kilogramů. Kořeny se vykopávají, čistí, krájejí na kusy a suší. Sušená surovina tvoří válcovité, podélně vrásčité kusy, na povrchu žlutohnědé až hnědé, u horní části s hustými příčnými prstenci, na lomu žlutavé až načervenale žluté; má výraznou vůni a velmi hořkou chuť. Protože je planě rostoucí hořec v mnoha zemích chráněný (např. v Německu, ve francouzské Auvergne), surovina dnes pochází převážně z pěstování – mimo jiné ve Francii, Německu, Španělsku, Itálii a Rumunsku.
Kořen hořce žlutého je tradiční surovinou evropských hořkých likérů a aperitivů, například francouzských Salers a Avèze; v Alpách a v Juře se z kvašených čerstvých kořenů pálí hořcová pálenka (Enzian). Čínská surovina Long Dan (龙胆) pochází z jiných, asijských druhů hořce, např. Gentiana scabra, G. manshurica, G. triflora a G. rigescens, a příbuzná surovina Qin Jiao z hořce velkolistého.
Ve kterých směsích ji najdete
Stránka popisuje rostlinu a surovinu. Neobsahuje zdravotní doporučení. Bylinné produkty v nabídce jsou doplňky stravy.
