Jing Fang Bai Du San (荆防败毒散) je klasická čínská bylinná receptura ve formě prášku, složená z jedenácti surovin. Za její pramen se obvykle uvádí spis She sheng zhong miao fang (摄生众妙方), který sestavil mingský autor Zhang Shiche (张时彻) a který je datován do roku 1550. Receptura navazuje na starší sungský předpis Bai Du San, známý také jako Ren Shen Bai Du San.
Popis složení, balení a způsobu výroby najdete přímo u produktu v našem e-shopu.
Význam názvu Jing Fang Bai Du San
Název se skládá ze dvou částí. První dvě slabiky jsou zkratky dvou bylin, které byly do starší receptury doplněny. Zbytek názvu je převzat z původního předpisu Bai Du San.
- Jing (荆) – zkratka byliny jing jie (荆芥), doslova „trnitá hořčice“.
- Fang (防) – zkratka kořene fang feng (防风), doslova „bránit / vítr“.
- Bai (败) – „porazit, rozbít“.
- Du (毒) – „jed“.
- San (散) – „prášek“, tedy léková forma rozdrcených surovin.
Jde o tradiční pojmenování. Spojení bai du se tradičně vykládá jako „porazit jed“. Celý název lze jazykově přeložit jako „Prášek Bai Du s jing jie a fang feng“. Slovo „jed“ zde odráží dobovou terminologii a nelze ho chápat v moderním toxikologickém smyslu.
Další názvy a zápisy
- Pinyin bez mezer: Jingfang Baidu San, případně Jingfangbaidusan.
- Tradiční znaky: 荊防敗毒散.
- Varianta Tang: Jing Fang Bai Du Tang (荆防败毒汤). Tento název se používá, když se suroviny vaří jako odvar, a ne jako prášek.
- Japonské čtení znaků: Keibō haidokusan (荊防敗毒散). Receptura nepatří mezi číslované kampo přípravky, z ní ale vychází japonský Jūmi haidokutō (viz níže).
- Korejské čtení: Hyeongbang paedok-san (형방패독산).
- Anglické překlady: například „Schizonepeta and Saposhnikovia Powder to Overcome Pathogenic Influences“. Překlady se mezi autory liší.
Příbuzné receptury
Jing Fang Bai Du San patří do rodiny receptur, které vycházejí z Bai Du San. Jejím přímým předchůdcem je Ren Shen Bai Du San (人参败毒散). Pozdější mingský spis Wan bing hui chun (万病回春) od Gong Tingxiana zapisuje rozšířenou variantu. Japonské prameny ji uvádějí pod názvem 荊防排毒散 a obsahuje navíc například jin yin hua a lian qiao. Z této varianty vycházel japonský lékař Hanaoka Seishū (華岡青洲). Několik surovin vypustil a doplnil kůru třešně. Vznikl tak předpis, který Asada Sōhaku později upravil a pojmenoval Jūmi haidokutō (十味敗毒湯, doslova „Odvar Bai Du z deseti surovin“). Pod tímto názvem se v Japonsku dodnes vyrábí jako kampo přípravek.
V nabídce TCM Byliny
Jing Fang Bai Du San v nabídce TCM Byliny je doplněk stravy, který z této klasické receptury vychází (počet bylin: 13, hmotnost obsahu: 200 g). Moderní směsi se od historického zápisu mohou lišit složením, formou i poměrem extraktu – přesné složení najdete u produktu a na obalu.
Často kladené otázky
Kdo je autorem receptury Jing Fang Bai Du San?
Receptura se připisuje mingskému autorovi Zhang Shiche (张时彻). Zapsal ji ve sbírce She sheng zhong miao fang z roku 1550. Úprava ale vychází ze staršího sungského předpisu Bai Du San.
Jaký je rozdíl mezi Jing Fang Bai Du San a Ren Shen Bai Du San?
Liší se složením. Ren Shen Bai Du San obsahuje ženšen (ren shen). Jing Fang Bai Du San ho nemá a místo něj obsahuje jing jie a fang feng, podle nichž dostal název.
Proč se receptura někdy jmenuje „San“ a jindy „Tang“?
Přípona označuje lékovou formu. San (散) je prášek, Tang (汤) je odvar. Složení zůstává stejné, liší se jen způsob přípravy.
Odpovídají moderní výrobky klasickému zápisu?
Ne vždy. Moderní výrobky se stejným názvem se mohou lišit složením, poměrem surovin, formou (granule, tablety, tinktury) i poměrem extraktu. Klasický zápis z roku 1550 je historický údaj.
Zdroje
Tento článek má informativní charakter. Popisuje historický původ, názvosloví a složení klasické receptury. Nejde o zdravotní doporučení ani návod k samoléčbě.
Autor: Pavel Heger, 20 let praxe a 10 let výuky TCM
