Popis
Long Dan Xie Gan Wan – tradiční medové pilulky z mletých bylin
Long Dan Xie Gan Wan (龍膽瀉肝丸) je klasická receptura tradiční čínské medicíny, pojmenovaná podle své hlavní byliny, hořce (Long Dan). Základem je receptura Long Dan Xie Gan Tang (龍膽瀉肝湯), jejíž nejuznávanější verze pochází ze spisu Yi Fang Ji Jie (醫方集解, Sbírka lékových receptur s výkladem) z roku 1682, jehož autorem je Wang Ang (汪昂). V japonské kampo medicíně nese japonský název Ryutan Shakan To.
Další názvy a zápisy: Long Dan Xie Gan Tang, Longdan Xiegan Wan
Tento produkt je doplněk stravy ve formě tradičních medových pilulek z mletých bylin. Vyrábí se na Tchaj‑wanu. Každá šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři.
Wan – tato receptura se tradičně připravuje jako pilulky
Wan (丸) v tradiční čínské medicíně označuje pilulky nebo kuličky. Long Dan Xie Gan Wan je proto správně přípravek ve formě pilulek – a tento produkt tuto historickou formu zachovává. Byliny jsou jemně rozemleté a pojeny medem v poměru 364 mg bylinné směsi a 236 mg medu na pilulku.
Tradiční medové pilulky (mi wan, 蜜丸) vznikají klasickým postupem výroby, který zachovávají tradiční výrobci, například na Tchaj‑wanu, odkud pochází i tento produkt: byliny se melou, suší a v této přirozené podobě se pojí medem.
Složení: devět bylin pojených medem
Receptura kombinuje tři skupiny bylin: hořec, šišák a gardenii; žabník a jitrocel; a rehmannii s děhelem. Doplňuje je lékořice. V této moderní formulaci je vynechán Mu Tong (Akebia), jenž bývá v některých dřívějších verzích uváděn, z důvodu opatrnosti týkající se aristolochových kyselin u některých taxonů tohoto rodu.
Devět bylin je pojeno medem: jedna pilulka obsahuje 364 mg mletých bylin a 236 mg medu. Úplné složení s latinskými názvy, použitými částmi a gramážemi u každé byliny najdete v záložce Info.
Dávkování
Doporučené dávkování: 2× denně 3 pilulky před jídlem, zapít teplou vodou. Doporučené denní dávkování nepřekračujte.
Laboratorní kontrola kvality
Každá výrobní šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři. Výsledky rozborů jsou zveřejněné v záložce Laboratorní testy u tohoto produktu, takže si je můžete přečíst ještě před nákupem.
Technické údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Čínský název | 龍膽瀉肝丸 |
| Alternativní název | Long Dan Xie Gan Tang (Tang = dekokt, Wan = pilulky) |
| Historický pramen | Yi Fang Ji Jie (Wang Ang, 1682) |
| Počet bylin | 9 |
| Forma | tradiční medové pilulky (mi wan) z mletých bylin |
| Pojivo | med – 236 mg na pilulku |
| Byliny v 1 pilulce | 364 mg |
| Celkové množství bylin v balení | 91 g mletých bylin |
| Denní dávka | 6 pilulek (2× denně 3 pilulky) |
| Země výroby | Tchaj‑wan |
| Testování šarží | akreditovaná laboratoř, ISO/IEC 17025 |
| Nezávislé rozbory v ČR | těžké kovy, plísně; ČSN EN ISO/IEC 17025 |
| Zveřejněné laboratorní protokoly | ano, záložka Laboratorní testy |
| Distributor | Škola čínské medicíny, s. r. o., V zářezu 902/4, 158 00 Praha 5 – Jinonice |
Související receptury
Long Dan Xie Gan Wan sdílí s recepturami rodiny Liu Wei Di Huang Wan byliny rehmannie a děhele, jinak se však skladbou bylin výrazně liší. Žabník obsahuje také receptura Wu Ling San, postavená na pórnatce, žabníku a atraktylisu. Děhel obsahuje také receptura Xiao Yao San.
Upozornění
Produkt není určen jako náhrada pestré stravy. Proto nepřekračujte doporučené denní dávkování. Není určeno dětem a mladistvým. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Nevhodné při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku. Současné použití s léčivými přípravky na snížení srážlivosti krve (např. warfarin) konzultujte se svým lékařem či lékárníkem. Dlouhodobé použití konzultujte s lékařem. Obsahuje med – nevhodné pro osoby alergické na včelí produkty. Skladujte v suchu a temnu při pokojové teplotě, mimo dosah dětí. Chraňte před přímým slunečním zářením. Přiložené foto je ilustrační.
Literatura a klasické prameny
Wang Ang: Yi Fang Ji Jie (醫方集解, Sbírka lékových receptur s výkladem), 1682. Taiwan Herbal Pharmacopeia, standardní receptura Long Dan Xie Gan Tang/Wan.
Původ a klasické složení receptury
Recepturu s názvem Long Dan Xie Gan Tang zapsal již Li Dongyuan (李东垣, vlastním jménem Li Gao, 1180–1251), jeden ze „čtyř velkých mistrů“ dynastií Ťin a Jüan, ve spisu Lan Shi Mi Cang (兰室秘藏, „Tajemství z Orchidejové komnaty“), vydaném posmrtně roku 1276. Tato starší verze měla podle dostupných pramenů menší počet surovin (uvádí se sedm) a od dnešní podoby se liší.
Verzi, která se dnes považuje za standardní, zapsal Wang Ang (汪昂) ve spisu Yi Fang Ji Jie (医方集解, „Sebrané receptury s vysvětlivkami“) z roku 1682. Wang Ang u ní sám odkazuje na starší sbírku označovanou jako „Ju Fang“ (局方); jak přesně tento odkaz vykládat, se v pramenech liší. Vedle toho existovaly další mingské verze – japonská tradice kampó vychází z verze ve sbírce Xue Shi Shi Liu Zhong (薛氏十六种, „Šestnáct děl pana Xue“) spojované s lékařem Xue Ji, a ve 20. století vznikla v Japonsku ještě odlišná verze školy Ikkandō.
Klasické složení podle historického zápisu
Verze podle Yi Fang Ji Jie obsahuje deset surovin. V původním zápisu jsou některé z nich upravovány vínem nebo pražením.
- long dan cao (龙胆草) – Gentiana scabra (případně další druhy rodu Gentiana) – hořec drsný – kořen a oddenek
- huang qin (黄芩) – Scutellaria baicalensis – šišák bajkalský – kořen
- zhi zi (栀子) – Gardenia jasminoides – gardénie jasmínovitá – plod
- ze xie (泽泻) – Alisma orientale – žabník východní – hlíza (oddenek)
- mu tong (木通) – dnes Akebia quinata nebo A. trifoliata – akébie – stonek
- che qian zi (车前子) – Plantago asiatica – jitrocel asijský – semeno
- dang gui (当归) – Angelica sinensis – andělika čínská – kořen
- sheng di huang (生地黄) – Rehmannia glutinosa – rehmanie lepkavá – kořen
- chai hu (柴胡) – Bupleurum chinense – prorostlík čínský – kořen
- gan cao (甘草) – Glycyrrhiza uralensis – lékořice uralská – kořen a oddenek
Zvláštní pozornost si zaslouží surovina mu tong („dřevo s průchodem“). Pod tímto jménem se v historii obchodovalo s několika různými rostlinami – s akébií, plaménkem (Clematis) i s kirkazonem Aristolochia manshuriensis (guan mu tong). Kirkazon obsahuje kyselinu aristolochovou, a proto byl v řadě zemí zakázán; například Hongkong zakázal dovoz a prodej rodu Aristolochia od 1. června 2004. Moderní výrobky proto používají akébii nebo jinou náhradu.
Moderní výrobky se stejným názvem se mohou lišit složením, formou i poměrem extraktu. Japonský extrakt Tsumura č. 76 například obsahuje devět surovin bez prorostlíku (chai hu), protože vychází z jiné historické verze.
Jde o historický zápis klasické receptury. Složení této směsi je uvedeno výše a na obalu.
Zdroje k historii receptury
- Me & Qi: Long Dan Xie Gan Tang – Wang Ang 1682, Li Dongyuan 1276
- Kampo Today (Radio NIKKEI): Ryūtan-shakan-tō – původ z Xue Shi Shi Liu Zhong a verze Ikkandō (japonsky)
- PMDA (Japonsko): příbalová informace Tsumura Ryūtan-shakan-tō – složení
- Vláda Hongkongu (2004): zákaz rodu Aristolochia
Časté otázky
Proč je v Long Dan Xie Gan Wan použit Gentiana lutea místo Gentiana scabra?
Tradiční Long Dan Cao (龍膽草) označuje v čínské medicíně kořen rostlin rodu Gentiana, zejména Gentiana scabra nebo Gentiana manshurica. V tomto produktu je použita Gentiana lutea – evropský druh hořce, který se v EU běžně pěstuje a jehož kořen je také hořký a schválený jako rostlinná droga. V evropském kontextu se jedná o obvyklou botanickou náhradu.
Co znamená název Long Dan Xie Gan Wan?
Long Dan (龍膽) je hořec – hlavní bylina receptury – pojmenovaný po svém extrémně hořkém kořenu (Long = drak, Dan = žluč). Gan (肝) je čínské označení jater, Xie (瀉) je klasický termín čínské medicíny. Wan (丸) označuje pilulky. Zjednodušeně jde tedy o „hořcové pilulky”.
Proč receptura obsahuje i rehmannii a děhel?
Rehmannie (Sheng Di Huang) a děhel (Dang Gui) patří ke klasickému zápisu receptury. Kombinace hořkých bylin s rehmannií a děhelem je pro klasické receptury tradiční čínské medicíny typická.
Zveřejňujete laboratorní rozbory?
Ano. Protokoly ke konkrétním šaržím najdete v záložce Laboratorní testy.
Text vychází z klasických pramenů tradiční čínské medicíny, odborné literatury a dlouholeté výuky klasické čínské fytoterapie.
Byliny ze složení v encyklopedii
Fotografie rostlin a surovin, čínské a latinské názvy najdete v encyklopedii čínských bylin:







