GAN MAI DA ZAO TANG

Popis

Gan Mai Da Zao Tang – sypký extrakt ze tří surovin

Gan Mai Da Zao Tang (甘麥大棗湯) patří k nejstarším dochovaným recepturám čínské medicíny. Zapsal ji Zhang Zhongjing ve spisu Jin Gui Yao Lue na přelomu 2. a 3. století. Název není nic jiného než seznam surovin: Gan od Gan Cao, tedy lékořice, Mai od Xiao Mai, tedy pšenice, Da Zao je cicimek a Tang znamená odvar.

Překlad čínského názvu: Gan Mai Da Zao Tang (甘麥大棗湯) – „Odvar z lékořice, pšenice a jujuby“

Další názvy a zápisy: Ganmai Dazao Tang, 甘麥大棗湯

Tento produkt je doplněk stravy ve formě sypkého extraktu v koncentraci 4 : 1. Vyrábí se na Tchaj-wanu a každá šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři.

Tři suroviny, z nichž dvě jsou potraviny

Na Gan Mai Da Zao Tang je zvláštní, že dvě ze tří složek nejsou byliny v obvyklém smyslu. Pšenice setá je obilnina a cicimek čínský, známý také jako jujuba nebo čínské datle, je ovoce. Jedinou klasickou drogou je tak lékořice uralská.

V klasické čínské farmakologii to není výjimka. Hranice mezi potravinou a léčivou rostlinou tam nikdy nebyla ostrá a řada receptur stojí na surovinách, které se běžně jedí. Tahle je toho asi nejnázornějším příkladem — a je také důvod, proč se jí v literatuře věnuje pozornost navzdory tomu, jak jednoduchá je.

Obsahuje lepek

Protože hlavní surovinou je pšeničná obilka, produkt obsahuje lepek. Pro osoby s celiakií nebo s neceliakální glutenovou senzitivitou je proto nevhodný.

Dávkování

Užívejte 2× denně 1 g před jídlem a zapijte teplou vodou. Třetina čajové lžičky odpovídá přibližně 1 g. Prášek lze rozmíchat v malém množství teplé vody. Celková denní dávka je 2 g. Doporučené denní dávkování nepřekračujte.

Laboratorní kontrola kvality

Každá výrobní šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři. Výsledky rozborů jsou zveřejněné v záložce Laboratorní testy u tohoto produktu, takže si je můžete přečíst ještě před nákupem.

Technické údaje

Související receptury

Lékořice uralská je nejčastěji používanou bylinou celé čínské farmakologie a najdete ji i v Bu Zhong Yi Qi Tang nebo Xiao Yao San. Cicimek čínský je součástí Bu Zhong Yi Qi Tang. Gan Mai Da Zao Tang je z nich nejúspornější a zároveň nejstarší.

Upozornění

Produkt není určen jako náhrada pestré stravy. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Obsahuje lepek. Obsahuje lékořici – osoby s vysokým krevním tlakem by se měly vyvarovat nadměrné konzumace. Nevystavujte přímému slunečnímu záření. Není určeno dětem a mladistvým. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Dlouhodobé použití konzultujte s lékařem. Skladujte v suchu a temnu, při pokojové teplotě a mimo dosah dětí.

Co znamená název Gan Mai Da Zao Tang

Název není poetický ani symbolický. Je to prostý výčet tří surovin, ze kterých se receptura skládá, zakončený označením lékové formy:

• Gan (甘) je zkratka pro Gan Cao (甘草), lékořici. Znak 甘 sám o sobě znamená „sladký“.
• Mai (麦) je zkratka pro Xiao Mai (小麦), pšenici setou.
• Da Zao (大枣) jsou plody cicimku čínského, známé také jako jujuba nebo čínské datle.
• Tang (汤) označuje odvar, tedy historický způsob přípravy: suroviny se vařily ve vodě.

Takový způsob pojmenování je pro receptury z díla Zhang Zhongjinga typický. Stejně jsou postaveny názvy jako Gui Zhi Tang nebo Ma Huang Tang – jméno hlavní složky plus slovo pro odvar. Pokud se s recepturou setkáte pod názvem Gan Mai Da Zao Wan, jde o tutéž skladbu bylin, jen vyrobenou ve formě pilulek (Wan, 丸).

Zhang Zhongjing: lékař, který přežil epidemii

Autor receptury se jmenoval Zhang Ji (张机), známější je však pod svým zdvořilostním jménem Zhang Zhongjing (张仲景). Narodil se kolem roku 150 v Nanyangu v dnešní provincii Henan a zemřel kolem roku 219, v posledních letech dynastie Východní Chan. Jeho dobu poznamenaly války rozpadající se říše a opakované epidemie. V předmluvě ke svému dílu píše, že jeho rod čítal přes dvě stě lidí a během necelých deseti let jich dvě třetiny zemřely, většina na horečnatá onemocnění. Právě to ho podle jeho slov přimělo sepsat vše, co o léčení věděl, do jedné knihy.

Kniha se jmenovala Shang Han Za Bing Lun (伤寒杂病论), Pojednání o chladem vyvolaných a rozličných nemocech, a vznikla přibližně mezi lety 200 a 210. Originál se nedochoval. Ve zmatcích po pádu dynastie Chan se text rozpadl na části a lékaři dalších staletí ho skládali z opisů. Část o horečnatých onemocněních uspořádal ve 3. století lékař Wang Shuhe do knihy Shang Han Lun. Druhá část, věnovaná ostatním nemocem, byla dlouho považována za ztracenou.

Jin Gui Yao Lue: kniha nalezená v císařské knihovně

Až v 11. století, za dynastie Song, objevil úředník Wang Zhu v císařské knihovně rukopis nazvaný Jin Gui Yu Han Yao Lue Fang. Císařský Úřad pro opravu lékařských knih, vedený učencem Lin Yim, ho v roce 1065 upravil a vydal pod názvem Jin Gui Yao Lue Fang Lun (金匮要略方论). Z tohoto vydání vychází všechna pozdější vydání a překlady.

Název bývá do češtiny převáděn jako Základní předpisy ze Zlaté skříňky. „Zlatá skříňka“ (金匮) je obraz pro místo, kde se uchovávají nejcennější spisy. Kniha má 25 kapitol a přes dvě stě receptur. Většina z nich je krátká, řada má jen dvě až čtyři složky, a právě tato úspornost je pro nejstarší vrstvu čínské medicíny charakteristická. Gan Mai Da Zao Tang je zapsána ve dvacáté druhé kapitole, která se věnuje ženám.

Co říká původní text

Původní zápis je dlouhý jen několik desítek znaků. Zde je v překladu, i s předpisem na přípravu, který za ním v knize následuje:

„Když ženu postihne zang zao, je náchylná k zármutku a chce se jí plakat, jako by v tom měli prsty duchové, a často zívá a protahuje se. Vládne tomu Gan Mai Da Zao Tang.

Lékořice tři liangy, pšenice jeden sheng, cicimek deset plodů. Tyto tři složky vařit v šesti shenzích vody, dokud nezbudou tři shengy; pít teplé, rozdělené na tři dávky. Rovněž doplňuje qi sleziny.“
— Jin Gui Yao Lue, kapitola 22, překlad z čínského originálu

Zang zao (臟躁) znamená doslova „neklid útrob“. Je to dobový pojem a text sám neříká nic o tom, čemu by odpovídal dnes; moderní pojmy do něj nepatří. Citát je tu proto, že ukazuje, jak stručně a přesně dokázal Zhang Zhongjing zapsat situaci, recepturu i způsob přípravy. Pro zájemce o historii je zajímavé, že je u ní – stejně jako u většiny receptur v Jin Gui Yao Lue – zapsán i přesný postup vaření a rozdělení dávek během dne.

Klasické složení receptury

Liang a sheng jsou dobové jednotky hmotnosti a objemu. Jejich přepočet na dnešní gramy je předmětem sporů, protože se v průběhu dynastií měnily; pro dynastii Chan se liang obvykle uvádí kolem 14 g a sheng kolem 200 ml. Historické množství proto nelze mechanicky převádět na dávkování moderního výrobku, který navíc pracuje s extraktem, ne s odvarem.

Tři suroviny, které jsou zároveň potravinami

Na receptuře je pozoruhodné, že žádná z jejích složek není v běžném smyslu „bylina“. Lékořice se používá jako sladidlo, pšenice je základní obilnina a cicimek je ovoce, které se v Číně suší a jí jako sladkost. Zhang Zhongjing tedy sestavil recepturu z toho, co bylo v každé domácnosti.

Lékořice (Gan Cao) je nejčastěji zastoupenou surovinou v celé čínské materii medice; podle různých rozborů se objevuje zhruba v polovině všech klasických receptur. Lékař a alchymista Tao Hongjing jí kolem roku 500 dal přezdívku guo lao (国老), „státní stařešina“, s odůvodněním, že stejně jako zkušený rádce umí sladit povahy ostatních složek. V Gan Mai Da Zao Tang má ale lékořice výjimečné postavení: není doplňkem, nýbrž hlavní složkou.

Pšenice (Xiao Mai) je v čínské materii medice zapsána od 5. století v díle Ming Yi Bie Lu. Pozdější lékopisy, zejména od dynastie Ming, rozlišují dvě suroviny: Xiao Mai, tedy plnou zralou obilku, a Fu Xiao Mai (浮小麦), „plovoucí pšenici“, což jsou lehká, nedozrálá zrna, která při propírání vyplavou na hladinu. Původní zápis Zhang Zhongjinga pracuje s obyčejnou pšenicí; záměna za Fu Xiao Mai je pozdější úprava, se kterou se u některých výrobců lze setkat.

Cicimek čínský (Da Zao), strom Ziziphus jujuba, se v Číně pěstuje přes čtyři tisíce let a jeho plody patří k nejstarším doloženým sušeným ovocům. V nejstarším čínském herbáři Shennong Bencao Jing, sepsaném zhruba v 1. až 2. století, je zařazen do nejvyšší, „horní“ třídy surovin, kam patřily ty, jež bylo možné užívat dlouhodobě a bez obav. V receptuře je předepsán na kusy, ne na váhu, což je u tohoto plodu v klasických textech obvyklé.

Jak se receptura šířila za hranice Číny

Gan Mai Da Zao Tang patří k recepturám, které převzala japonská medicína kampo. V Japonsku se jmenuje Kambakutaisōtō (甘麦大棗湯) a je jednou ze 148 kampo receptur, které japonské ministerstvo zdravotnictví uznává jako standardizované extraktové přípravky; v číslované řadě výrobce Tsumura nese číslo 72. Japonská verze zachovává původní tři složky ve stejném poměru.

V Koreji se receptura vyskytuje pod názvem Gammaekdaejo-tang. Na Tchaj-wanu, kde se dodnes vyrábí většina koncentrovaných bylinných extraktů pro východoasijský trh, je zapsána v Taiwan Herbal Pharmacopeia, oficiálním tchajwanském lékopisu čínských drog. Ten předepisuje standardní složení, zkoušky totožnosti i limity pro těžké kovy a mikrobiální kontaminaci, takže výrobky z tchajwanské produkce lze porovnávat podle jednotné normy.

Zdroje k historii receptury

• Zhang Zhongjing: Jin Gui Yao Lue (金匮要略), kapitola 22. Vydání Lin Yiho a kol., 1065.
• Tao Hongjing: Bencao Jing Ji Zhu (本草经集注), kolem roku 500 – původ přezdívky lékořice „guo lao“.
• Li Shizhen: Bencao Gangmu (本草纲目), 1578 – rozlišení Xiao Mai a Fu Xiao Mai.
• Taiwan Herbal Pharmacopeia, 4. vydání – záznam receptury Gan Mai Da Zao Tang.
• Japonské ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí: seznam standardizovaných kampo přípravků – Kambakutaisōtō.

Tento článek má informativní charakter. Popisuje historický pramen, autora, názvosloví a složení klasické receptury. Nejde o zdravotní doporučení ani o návod k samoléčbě.

Časté otázky

Co znamená název Gan Mai Da Zao Tang?

Je to výčet surovin. Gan Cao je lékořice, Xiao Mai pšenice, Da Zao cicimek a Tang odvar. Název tedy doslova říká, z čeho se receptura skládá.

Opravdu je v tom obyčejná pšenice?

Ano, pšeničná obilka je hlavní surovinou a tvoří polovinu složení. V klasické čínské farmakologii se běžné potraviny používají jako plnohodnotné složky receptur.

Je produkt vhodný při bezlepkové dietě?

Není. Kvůli pšenici obsahuje lepek, takže pro osoby s celiakií nebo glutenovou senzitivitou se nehodí.

Jak se prášek užívá?

Odměřte 1 gram, tedy asi třetinu čajové lžičky, rozmíchejte v malém množství teplé vody a vypijte před jídlem. Takto dvakrát denně.

Zveřejňujete laboratorní rozbory?

Ano, najdete je v záložce Laboratorní testy přímo u tohoto produktu.