Pinyin	Qin Jiao
Čínsky	秦艽
Česky	hořec velkolistý a příbuzné hořce
Botanický název	Gentiana macrophylla Pall.; Gentiana straminea Maxim.; Gentiana crassicaulis Duthie ex Burkill; Gentiana dahurica Fisch.
Lékopisný název	Gentianae macrophyllae radix
Čeleď	hořcovité (Gentianaceae)
Použitá část	kořen

Rostlina a surovina

Hořec velkolistý je vytrvalá bylina vysoká 30–60 cm s přízemní růžicí velkých kopinatých listů s nápadnými souběžnými žilkami a s vystoupavými lodyhami. Od léta do podzimu nese tmavě modrofialové trubkovitě zvonkovité květy nahloučené ve svazečcích na vrcholu lodyhy a v úžlabí horních listů. Roste na horských loukách, svazích a lesních okrajích severní a severozápadní Číny, Mongolska a Sibiře. Další lékopisné druhy pocházejí z jiných oblastí: G. straminea se slámově nažloutlými květy z Tibetské náhorní plošiny, G. crassicaulis z jihozápadní Číny (Jün-nan, S’-čchuan) a G. dahurica ze severní Číny.

Kořeny se vykopávají na jaře nebo na podzim a vyperou. U velkých kořenů se používá zapaření (nechají se ležet na hromadě, až získají červenožlutou nebo šedožlutou barvu) a poté se suší; tenké kořeny se ještě čerstvé zbaví tmavé slupky a suší přímo. Obchod rozlišuje tři typy: „qin jiao“ – válcovitý, nahoře silnější, pokroucený kořen dlouhý 10–30 cm, žlutohnědý, s podélnými vráskami a zbytky vláknitých listových pochev; „ma hua jiao“ (麻花艽) – kuželovitý útvar ze splétaných menších kořenů, hnědý, se síťovitými trhlinami; a „xiao qin jiao“ (小秦艽) – tenký kořen druhu G. dahurica. Surovina má zvláštní vůni a hořkou chuť; do obchodu přichází nakrájená na plátky.

Znak 秦 odkazuje na starý stát a oblast Čchin (dnešní Šen-si a Kan-su), odkud surovina pocházela, a znak 艽 vyjadřuje, že kořeny jsou navzájem splétané a propletené. Surovina je zapsána již v herbáři Shen Nong Ben Cao Jing. Rod Gentiana zahrnuje i evropský hořec žlutý, jehož kořen se používá k výrobě hořkých likérů.

Stránka popisuje rostlinu a surovinu. Neobsahuje zdravotní doporučení. Bylinné produkty v nabídce jsou doplňky stravy.