| Pinyin | Mo Yao |
|---|---|
| Čínsky | 沒藥 (zjednodušeně 没药) |
| Česky | myrha (pryskyřice myrhovníku) |
| Botanický název | Commiphora myrrha (T. Nees) Engl. (lékopis uvádí též Commiphora molmol Engl., dnes považovaný za synonymum) |
| Lékopisný název | Myrrha |
| Čeleď | březulovité (Burseraceae) |
| Použitá část | gumopryskyřice |
Rostlina a surovina
Myrhovník je trnitý keř nebo nízký strom vysoký obvykle do 4 m s pokroucenými větvemi, světlou odlupující se kůrou a drobnými trojčetnými listy, které se objevují jen krátce po deštích. Roste v suchých polopouštních a křovinatých oblastech severovýchodní Afriky (Somálsko, Etiopie, Keňa) a jihu Arabského poloostrova (Jemen, Omán). V Číně se nepěstuje – surovina se odjakživa dováží. Rod Commiphora zahrnuje přes 150 druhů, z nichž několik dalších dává podobné pryskyřice.
Pryskyřice vytéká z trhlin nebo z nářezů v kůře jako nažloutlá tekutina, která na vzduchu tuhne v zrna a hrudky, a ty se pak sbírají. Čínský lékopis rozlišuje „přírodní“ myrhu (天然没药) – nepravidelná zrna a hrudky žlutohnědé až červenohnědé barvy, místy průsvitné, poprášené žlutým prachem, tvrdé a křehké – a „gumovitou“ myrhu (胶质没药), slepenou do neprůhledných hnědých hrud. Obě mají charakteristickou pronikavou vůni a hořkou chuť. Běžnými úpravami jsou opražení a opražení s octem (醋没药).
Slabika 没 (mo) je fonetickým přepisem semitského názvu myrhy (arabsky murr, „hořký“), 药 znamená „bylinná surovina“; starší čínský zápis zní 末药. Do Číny se myrha dostávala obchodem s Persií a arabským světem; sungský herbář Kai Bao Ben Cao (10. stol.) uvádí, že pochází z Persie. Na Západě patřila myrha od starověku k nejcennějším kadidlům a vonným látkám – používala se v Egyptě při balzamování a podle Bible ji přinesli mudrci z Východu.
Stránka popisuje rostlinu a surovinu. Neobsahuje zdravotní doporučení. Bylinné produkty v nabídce jsou doplňky stravy.
