| Pinyin | Dang Gui Si Ni Tang |
|---|---|
| Čínsky | 當歸四逆湯 (zjednodušeně 当归四逆汤) |
| Doslovný překlad | odvar čtyř obrácení s děhelem |
| Klasický pramen | Shang Han Lun (傷寒論, Pojednání o poškození chladem) |
| Autor | Zhang Zhongjing (張仲景) |
| Období | dynastie Východní Chan, kolem let 200–210 n. l. |
Dang Gui Si Ni Tang (當歸四逆湯) je sedmisložkový odvar ze spisu Shang Han Lun, který sepsal Zhang Zhongjing koncem dynastie Východní Chan (kolem roku 200 n. l.). Je zapsán ve dvanácté kapitole díla (厥陰篇).
Význam názvu
Dang Gui (當歸) je jméno rostliny – děhele čínského, doslova „má se vrátit“. Si (四) znamená „čtyři“, ni (逆) „obrácený, proti směru“ a tang (湯) „odvar“. Název tedy spojuje hlavní složku s pojmenováním „čtyř obrácení“, které se tradičně vztahuje ke čtyřem končetinám; jde o historické pojmenování.
Původ receptury
Navzdory podobnému jménu nemá receptura se Si Ni Tang společnou ani jednu charakteristickou složku – neobsahuje oměj ani sušený zázvor. Strukturálně vychází z odvaru Gui Zhi Tang, z něhož vypouští čerstvý zázvor, přidává děhel, kopytník a Tong Cao a zvyšuje počet jujub na 25 kusů.
Hned v následujícím paragrafu Shang Han Lun zapisuje rozšířenou verzi s tetradiem a čerstvým zázvorem, vařenou ve směsi vody a vína. Tato varianta se v Japonsku vyrábí jako kampó přípravek Tsumura č. 38.
Klasické složení
| Surovina | Latinský název | Česky | Část a úprava | Historický zápis |
|---|---|---|---|---|
| Dang Gui 當歸 | Angelica sinensis (Oliv.) Diels | děhel čínský (andělika čínská) | kořen | 3 liang |
| Gui Zhi 桂枝 | Cinnamomum cassia (L.) J. Presl | skořicovník čínský | mladé větvičky | 3 liang (zbavené kůry) |
| Shao Yao 芍藥 | Paeonia lactiflora Pall. | pivoňka bělokvětá | kořen | 3 liang |
| Xi Xin 細辛 | Asarum heterotropoides F. Schmidt var. mandshuricum (Maxim.) Kitag. / Asarum sieboldii Miq. | kopytník | kořen a oddenek | 3 liang |
| Zhi Gan Cao 炙甘草 | Glycyrrhiza uralensis Fisch. | lékořice uralská | kořen a oddenek, opékaný (炙) | 2 liang |
| Tong Cao (hanský název; dnes Mu Tong) 通草 (dnes 木通) | Akebia quinata (Houtt.) Decne. / Akebia trifoliata (Thunb.) Koidz. | akébie | stonek | 2 liang |
| Da Zao 大棗 | Ziziphus jujuba Mill. | cicimek datlový (jujuba) | plod | 25 kusů (nalomených) |
Množství odpovídají historickému zápisu v hanských jednotkách (liang, sheng, kusy plodů); převod na dnešní gramy není jednoznačný a prameny se v něm rozcházejí. Surovina zapsaná v hanském textu jako Tong Cao (通草) odpovídá dnešnímu Mu Tong (stonek akébie); jako Tong Cao se dnes prodává jiná rostlina (dřeň Tetrapanax papyrifer). Moderní výrobci proto u této složky volí různé suroviny. Moderní výrobky se stejným názvem (granule, tablety, extrakty) se mohou od klasického zápisu lišit složením, formou i poměrem extraktu.
Další názvy a zápisy
- Dangguisini Tang
- Tōki-shigyaku-tó (当帰四逆湯, japonsky)
- Tōki-shigyaku-ka-goshuyu-shōkyō-tó (当帰四逆加呉茱萸生姜湯, Tsumura č. 38 – rozšířená varianta)
- korejsky: Danggwi-sayeok-tang (當歸四逆湯)
- anglicky: Tangkuei Decoction for Frigid Extremities
Příbuzné receptury
Přímou variantou je Dang Gui Si Ni Jia Wu Zhu Yu Sheng Jiang Tang (s tetradiem a čerstvým zázvorem). Strukturálním základem je Gui Zhi Tang. Názvem, nikoli složením, je spřízněna se Si Ni Tang a Si Ni San.
Zdroje
Stránka popisuje historický původ, název a klasické složení receptury. Neobsahuje zdravotní doporučení. Moderní výrobky se stejným názvem se mohou od klasického zápisu lišit složením, formou i poměrem extraktu. Bylinné produkty v naší nabídce jsou doplňky stravy.
