| Pinyin | Zhi Gan Cao Tang |
|---|---|
| Čínsky | 炙甘草湯 (zjednodušeně 炙甘草汤) |
| Doslovný překlad | odvar s opékanou lékořicí |
| Klasický pramen | Shang Han Lun (傷寒論, Pojednání o poškození chladem) |
| Autor | Zhang Zhongjing (張仲景) |
| Období | dynastie Východní Chan, kolem roku 200 n. l. |
Zhi Gan Cao Tang je klasický odvar ze spisu Shang Han Lun lékaře Zhang Zhongjinga z konce dynastie Chan. Je znám také pod starším názvem Fu Mai Tang.
Význam názvu
Zhi (炙) znamená „opékat nad ohněm“, gan cao (甘草, doslova „sladká bylina“) je lékořice a tang (湯) „odvar“. Druhý název Fu Mai Tang (復脈湯) znamená doslova „odvar navracející puls“; název se tradičně vykládá ve smyslu obnovení pulsu, jde o historické pojmenování.
Původ receptury
Zhang Zhongjing (asi 150–219) sepsal Shang Han Za Bing Lun, z něhož se později oddělily spisy Shang Han Lun a Jin Gui Yao Lue. Receptura je v Shang Han Lun zapsána v kapitole o taiyang (v běžném číslování článek 177); v dodatcích Jin Gui Yao Lue se objevuje znovu s odkazem na pozdější sbírky.
Zajímavostí je způsob přípravy: složky se podle textu vařily ve směsi rýžového vína (qing jiu, 7 sheng) a vody (8 sheng) a klih se rozpouštěl až v hotovém odvaru.
Klasické složení
| Surovina | Latinský název | Česky | Část a úprava | Historický zápis |
|---|---|---|---|---|
| Zhi Gan Cao 炙甘草 | Glycyrrhiza uralensis | lékořice uralská | kořen, opékaný | 4 liang |
| Sheng Jiang 生薑 | Zingiber officinale | zázvor lékařský | čerstvý oddenek, krájený | 3 liang |
| Ren Shen 人參 | Panax ginseng | ženšen pravý | kořen | 2 liang |
| Sheng Di Huang 生地黃 | Rehmannia glutinosa | remanie lepkavá | kořen | 1 jin |
| Gui Zhi 桂枝 | Cinnamomum cassia | skořicovník čínský | větévky | 3 liang |
| E Jiao 阿膠 | Equus asinus | klih z kůže osla | klih vyvařený z kůže | 2 liang |
| Mai Men Dong 麥門冬 | Ophiopogon japonicus | ofiopogon japonský | hlíznaté zduřeliny kořenů | 1/2 sheng |
| Ma Zi Ren 麻子仁 | Cannabis sativa | konopí seté | semeno | 1/2 sheng |
| Da Zao 大棗 | Ziziphus jujuba | cicimek datlový (jujuba) | plod | 30 kusů |
Množství jsou historický zápis z doby Chan v jednotkách liang, jin a objemových sheng; jejich převod na dnešní gramy není jednoznačný. „Opékání“ lékořice (zhi) v době Chan znamenalo pražení nad ohněm, pražení s medem je pozdější úprava. Moderní výrobky se stejným názvem se mohou od klasického zápisu lišit složením, formou (prášek, granule, tablety, pilulky) i poměrem extraktu.
Další názvy a zápisy
- Zhigancao Tang
- Fu Mai Tang (復脈湯)
- Shakanzōtō (炙甘草湯, Tsumura č. 64)
- korejsky: Jagamcho-tang
- anglicky: Honey-Fried Licorice Decoction
Příbuzné receptury
Pozdější lékař Wu Jutong (dynastie Qing) z receptury odvodil řadu variant pod názvem Jia Jian Fu Mai Tang a navazující Er Jia Fu Mai Tang a San Jia Fu Mai Tang. Složení obsahuje i složky Gui Zhi Tang (skořicové větévky, zázvor, datle, lékořice).
Zdroje
Stránka popisuje historický původ, název a klasické složení receptury. Neobsahuje zdravotní doporučení. Moderní výrobky se stejným názvem se mohou od klasického zápisu lišit složením, formou i poměrem extraktu. Bylinné produkty v naší nabídce jsou doplňky stravy.
