| Pinyin | Yu Jin |
|---|---|
| Čínsky | 鬱金 (zjednodušeně 郁金) |
| Česky | kurkuma (hlíznatý kořen) |
| Botanický název | Curcuma wenyujin Y. H. Chen & C. Ling; Curcuma longa L.; Curcuma kwangsiensis S. G. Lee & C. F. Liang; Curcuma phaeocaulis Valeton |
| Lékopisný název | Curcumae radix |
| Čeleď | zázvorovité (Zingiberaceae) |
| Použitá část | hlíznatý kořen |
Rostlina a surovina
Kurkumy jsou statné vytrvalé byliny s masitým aromatickým oddenkem a velkými podlouhlými listy na dlouhých pochvatých řapících. Klasovitá květenství nesou nápadné listeny, v jejichž úžlabí vykukují drobné žluté květy. Část kořenů z oddenku se na koncích ztlušťuje do vřetenovitých hlíz – právě ty tvoří surovinu Yu Jin. Čínský lékopis připouští čtyři druhy, které se pěstují v různých oblastech: C. wenyujin v okolí Wen-čou v provincii Če-ťiang, C. longa (kurkuma dlouhá, známá jako koření) a C. phaeocaulis v S’-čchuanu a C. kwangsiensis v Kuang-si.
Hlízy se sklízejí v zimě, když odumřou listy; očistí se od kořínků, povaří nebo napaří do provaření a usuší. Podle druhu se v obchodě rozlišují „wen yu jin“ (温郁金), „chuang-s’ yu jin“ (黄丝郁金, z kurkumy dlouhé), „kuej yu jin“ (桂郁金) a „lü-s’ yu jin“ (绿丝郁金). Sušené hlízy jsou vejčité až vřetenovité, na koncích zúžené, dlouhé zhruba 2–7 cm, na povrchu šedohnědé s podélnými vráskami. Jsou velmi tvrdé, na řezu rohovinově lesklé – podle druhu šedohnědé, nebo u kurkumy dlouhé oranžově žluté. Do obchodu přicházejí obvykle nakrájené na tenké plátky.
Název 郁金 se vykládá jako „vonné zlato“ podle aromatické vůně a zlatožluté barvy. Starší texty jím někdy označovaly i šafrán, a od podobného názvu 郁金香, který dnes v čínštině znamená tulipán, je třeba surovinu odlišovat. Ze stejných rostlin pocházejí i suroviny z oddenku – Jiang Huang (kurkuma dlouhá) a E Zhu; oblast Žuej-an u Wen-čou pěstuje C. wenyujin podle místní tradice přes tisíc let.
Stránka popisuje rostlinu a surovinu. Neobsahuje zdravotní doporučení. Bylinné produkty v nabídce jsou doplňky stravy.
