| Pinyin | Yuan Zhi |
|---|---|
| Čínsky | 遠志 (zjednodušeně 远志) |
| Česky | vítod tenkolistý, vítod sibiřský |
| Botanický název | Polygala tenuifolia Willd.; Polygala sibirica L. |
| Lékopisný název | Polygalae radix |
| Čeleď | vítodovité (Polygalaceae) |
| Použitá část | kořen |
Rostlina a surovina
Vítod tenkolistý je drobná vytrvalá bylina vysoká asi 20–40 cm s mnoha tenkými lodyhami a úzce čárkovitými listy. Od jara do léta kvete v řídkých hroznech drobných modrofialových květů s typicky třásnitým lupenem, plodem je plochá okrouhlá tobolka. Roste na suchých travnatých svazích a písčinách severní Číny, Mongolska, Koreje a Sibiře. Druhý lékopisný druh, vítod sibiřský, má širší listy a je rozšířen od východní Evropy po východní Asii. Pro surovinu se pěstuje hlavně v provinciích Šan-si, Šen-si, Che-pej a Ťi-lin.
Kořeny se vykopávají na jaře nebo na podzim, zbaví se jemných kořínků a zeminy a suší se na slunci. Surovina je válcovitá, mírně zahnutá, 2–30 cm dlouhá a 0,2–1 cm silná, šedožlutá až šedohnědá, s hustými hlubokými příčnými vráskami a trhlinami, které starším kořenům dávají článkovaný vzhled. Na řezu je patrný žlutavě bílý dřevnatý střed. Dříve se dřevnatý střed z kořene vytahoval a obchodovalo se s dutými „trubičkami“ kůry; běžnou úpravou je také povaření kořene v odvaru lékořice, dokud nevsákne všechnu tekutinu, a následné usušení.
Název 远志 se doslova překládá jako „daleká vůle“ či „vysoké cíle“. Rostlina je zapsána v herbáři Shen Nong Ben Cao Jing. Známá je anekdota ze sbírky Š’-šuo sin-jü o státníku Sie Anovi, v níž se hraje se dvěma jmény rostliny: kořen se jmenuje „daleká vůle“ (远志), nadzemní část „drobná tráva“ (小草).
Ve kterých směsích ji najdete
Stránka popisuje rostlinu a surovinu. Neobsahuje zdravotní doporučení. Bylinné produkty v nabídce jsou doplňky stravy.
