Pinyin	Yin Chai Hu
Čínsky	銀柴胡 (zjednodušeně 银柴胡)
Česky	ptačinec vidličnatý – kořen
Botanický název	Stellaria dichotoma L. var. lanceolata Bunge (dle POWO Mesostemma dichotomum var. lanceolatum)
Lékopisný název	Stellariae radix
Čeleď	hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Použitá část	kořen

Rostlina a surovina

Rostlina je vytrvalá bylina vysoká 20–40 cm s tlustým kůlovým kořenem. Lodyhy se od báze opakovaně vidličnatě větví a vytvářejí kulovitý, polštářovitý trs; jsou pokryté žláznatými chlupy. Listy jsou přisedlé, kopinaté až čárkovitě kopinaté. V létě nese drobné bílé květy s pěti hluboce dvoulaločnými korunními plátky, plodem je tobolka. Roste na suchých písčitých a kamenitých stepích a svazích severní Číny; hlavními oblastmi sběru i pěstování jsou Ning-sia, Vnitřní Mongolsko, Šen-si a Kan-su. Divoké porosty jsou silně vyčerpané, a proto se dnes surovina převážně pěstuje.

Divoké rostliny se vykopávají na jaře při rašení nebo na podzim po zatažení nati, pěstované se sklízejí ve třetím až čtvrtém roce. Kořeny se zbaví zbytků lodyh a jemných kořínků, omyjí a usuší. Kořen je přibližně válcovitý, 15–40 cm dlouhý a 0,5–2,5 cm silný, světle hnědožlutý až žlutohnědý, s podélnými vráskami. U divoké suroviny jsou na povrchu typické drobné jamkovité prohlubně, v obchodě zvané „písečná očka“ (砂眼), a hlava kořene je pokryta hustými bradavčitými hrbolky, tzv. „perlový talíř“ (珍珠盘). Pěstovaná surovina bývá větvená a písečná očka téměř nemá. Na lomu je kořen hutný, mírně moučnatý, s jemným paprsčitým žíháním.

Přestože název obsahuje „chai hu“, nejde o příbuznou rostlinu pravého Chai Hu (Bupleurum). Slovo 银 („stříbro“) odkazuje na historickou oblast Yinzhou (银州) v dnešní severní provincii Šen-si, odkud surovina původně pocházela. Jako samostatná položka se v herbářích objevuje až v době dynastie Čching; v obchodě bývala někdy zaměňována s kořeny jiných hvozdíkovitých rostlin, například šater (Gypsophila).

Stránka popisuje rostlinu a surovinu. Neobsahuje zdravotní doporučení. Bylinné produkty v nabídce jsou doplňky stravy.