| Pinyin | Ban Xia Bai Zhu Tian Ma Tang |
|---|---|
| Čínsky | 半夏白朮天麻湯 (zjednodušeně 半夏白术天麻汤) |
| Doslovný překlad | odvar s pinelií, atraktylodem a gastrodií |
| Klasický pramen | Yi Xue Xin Wu (醫學心悟, Procitnutí srdce v lékařském studiu) |
| Autor | Cheng Guopeng (程國彭, zvaný též Cheng Zhongling) |
| Období | dynastie Čching (Qing), 1732 |
Ban Xia Bai Zhu Tian Ma Tang je klasická čínská receptura, jejíž dnes nejčastěji citovanou podobu zapsal lékař Cheng Guopeng ve spisu Yi Xue Xin Wu (醫學心悟) z roku 1732, tedy za dynastie Čching. Stejný název však nese i starší a podstatně složitější receptura Li Dongyuana z 13. století.
Význam názvu
Název je prostým výčtem tří složek a druhu přípravku: ban xia (半夏, doslova „polovina léta“, podle doby sběru) je pinelie, bai zhu (白朮, „bílý zhu“) je atraktylodes velkohlavý, tian ma (天麻, „nebeské ma“) je hlíza orchideje gastrodie a tang (湯) znamená odvar. Doslova tedy „odvar s pinelií, bílým atraktylodem a nebeským ma“.
Původ receptury
Cheng Guopeng (1662–1735) působil v provincii An-chuej a jeho Yi Xue Xin Wu patří k nejčtenějším učebním příručkám čchingské doby. Recepturu uvádí ve dvou oddílech spisu ve dvou mírně odlišných podobách: základní verze obsahuje osm složek (viz níže), druhá verze uvádí místo ju hong běžnou mandarinkovou kůru chen pi, jiný poměr bílého atraktylodu a navíc plod drmku (man jing zi, 蔓荆子).
Starší receptura stejného jména pochází od Li Dongyuana (Li Gao, 1180–1251) ze spisu Pi Wei Lun (脾胃論, Pojednání o slezině a žaludku, 1249). Ta má více než deset složek, mimo jiné ženšen, kozinec, žlutý korkovník, sušený zázvor, žabník a ječný slad. Právě z ní vychází japonský kampó přípravek Hange-byakujutsu-temma-tó.
Klasické složení
| Surovina | Latinský název | Česky | Část a úprava | Historický zápis |
|---|---|---|---|---|
| Ban Xia 半夏 | Pinellia ternata | pinelie trojčetná | hlíza (upravená, tzv. qing ban xia) | 1 qian 5 fen |
| Tian Ma 天麻 | Gastrodia elata | gastrodie vysoká (orchidej) | hlíza | 1 qian |
| Fu Ling 茯苓 | Poria cocos (syn. Wolfiporia cocos) | pornatka kokosová (poria) | sklerocium houby | 1 qian |
| Ju Hong 橘紅 | Citrus reticulata | mandarinka | vnější vrstva oplodí | 1 qian |
| Bai Zhu 白朮 | Atractylodes macrocephala | atraktylodes velkohlavý | oddenek | 3 qian |
| Gan Cao 甘草 | Glycyrrhiza uralensis | lékořice uralská | kořen a oddenek | 5 fen |
| Sheng Jiang 生薑 | Zingiber officinale | zázvor lékařský | čerstvý oddenek | 1 plátek |
| Da Zao 大棗 | Ziziphus jujuba | cicimek datlový (jujuba) | zralý plod | 2 kusy |
Množství jsou uvedena v historických jednotkách qian a fen (1 qian = 10 fen) podle zápisu v Chengově spisu, jak je převzala čínská oficiální tabulka klíčových údajů klasických receptur; jde o historický zápis. Gastrodie (Gastrodia elata) je orchidej, a jako všechny vstavačovité je zařazena v příloze II úmluvy CITES. Moderní výrobky prodávané pod stejným názvem se mohou od klasického zápisu lišit složením, formou (granule, tablety, extrakt) i poměrem extraktu. Japonské přípravky obvykle odpovídají verzi Li Dongyuana, nikoli Chengově.
Další názvy a zápisy
- Banxia Baizhu Tianma Tang
- Ban Xia Bai Zhu Tian Ma Wan (pilulková forma)
- Hange-byakujutsu-temma-tó (半夏白朮天麻湯, Tsumura č. 37 – verze Li Dongyuana)
- korejsky: Banhabaekchulcheonma-tang (반하백출천마탕)
- anglicky: Pinellia, Atractylodes and Gastrodia Decoction
Příbuzné receptury
Chengova receptura stavebně vychází z Er Chen Tang (二陳湯, pinelie, mandarinková kůra, poria a lékořice), k níž jsou přidány bílý atraktylodes a gastrodie. Stejnojmenná, ale odlišná je receptura Li Dongyuana z Pi Wei Lun.
Zdroje
Stránka popisuje historický původ, název a klasické složení receptury. Neobsahuje zdravotní doporučení. Moderní výrobky se stejným názvem se mohou od klasického zápisu lišit složením, formou i poměrem extraktu. Bylinné produkty v naší nabídce jsou doplňky stravy.
