TIAN MA GOU TENG YIN

Tian Ma Gou Teng Yin – kapsle s extraktem dvanácti bylin

Tian Ma Gou Teng Yin (天麻鉤藤飲) je novodobá čínská receptura, jejíž název jmenuje dvě hlavní byliny klasického zápisu: Tian Ma je podzemnice smrtelná a Gou Teng řemdihák zobanolistý. Yin znamená nápoj.

Další názvy a zápisy: Tian Ma Gou Teng Wan, Tianma Gouteng Yin

Tento produkt je doplněk stravy ve formě kapslí s koncentrovanými extrakty dvanácti bylin v poměru 10 : 1. Jedna kapsle obsahuje 300 mg extraktů a obal je rostlinný.

Proč v receptuře nenajdete Tian Ma a čím je nahrazena

Tento produkt Tian Ma neobsahuje.

Důvodem je ochrana druhu. Gastrodia elata, ze které Tian Ma pochází, je orchidej chráněná úmluvou CITES. Stejný postup je použitý u Gui Pi Tang, kde je ze stejného důvodu vynechaný kostusovník: upravená varianta je správnější cesta než obcházení ochrany ohroženého druhu.

Vynechat bylinu ale nestačí, protože v receptuře plní úkol. Roli Tian Ma zde přebírá plod kotvičníku zemního (Bai Ji Li), který se v čínské farmakologii řadí do téže kategorie — mezi látky tišící vnitřní vítr — a tradičně se používá při týchž potížích. Nejde tedy o náhodnou výplň, ale o záměnu v rámci jedné skupiny.

Druhá vlaštovka je Shi Jue Ming, schránka ušně. Ta je v klasickém zápisu také, ale jde o měkkýše, tedy alergen. Nahrazují ji dvě rostlinné suroviny s podobným zaměřením: klas černohlávku obecného a semeno kasie. Doplňuje je oddenek puškvorce trávolistého.

Dvanáct bylin

Z klasického zápisu zůstává osm bylin: řemdihák zobanolistý, kalíškovec obecný, gardénie jasmínovitá, šišák bajkalský, gumojilm jilmový, srdečník japonský, ochmet a stonek rdesna mnohokvětého. K nim přistupují čtyři výše zmíněné náhrady.

Největší podíl má řemdihák zobanolistý s 45,3 mg na kapsli; používají se z něj větvičky s háčky, kterými se rostlina přichytává. Následuje černohlávek obecný, který běžně roste na českých loukách.

Složení

Jedna kapsle obsahuje 300 mg extraktů dvanácti bylin v poměru 10 : 1. Úplné složení s čínskými i latinskými názvy, použitými částmi a gramážemi u každé byliny najdete v záložce Info.

Dávkování

Užívejte 2× denně 2 kapsle a zapijte dostatečným množstvím vody. Doporučené denní dávkování nepřekračujte.

Laboratorní kontrola kvality

Každá výrobní šarže prochází kontrolou v akreditované laboratoři. Výsledky rozborů jsou zveřejněné v záložce Laboratorní testy u tohoto produktu, takže si je můžete přečíst ještě před nákupem.

Technické údaje

Související receptury

Šišák bajkalský a gardénii jasmínovitou najdete také v Huang Lian Jie Du Tang. Gumojilm jilmový je součástí Jin Gui Shen Qi Wan.

Upozornění

Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Doplněk stravy není náhradou pestré stravy. Není určeno dětem a mladistvým. Nevhodné pro těhotné a kojící ženy. Nevhodné při sklonu k řídké stolici. Použití při vysokém krevním tlaku konzultujte se svým lékařem — přípravek nenahrazuje předepsanou léčbu a léky na krevní tlak nelze bez dohody s lékařem vysazovat. Současné použití s léčivými přípravky na snížení srážlivosti krve konzultujte se svým lékařem či lékárníkem. Skladujte v suchu a temnu, při pokojové teplotě a mimo dosah dětí.

Co znamená název Tian Ma Gou Teng Yin

• Tian Ma (天麻) znamená doslova „nebeské konopí“. Je to hlíza orchideje Gastrodia elata.
• Gou Teng (钩藤) znamená „liána s háčky“. Jsou to větvičky řemdiháku, Uncaria rhynchophylla, na kterých vyrůstají zahnuté háčky.
• Yin (饮) znamená „nápoj“. Na rozdíl od označení Tang (odvar) se tímto slovem v čínské terminologii označuje řidší, méně dlouho vařený nálev, který se pil po menších dávkách a často vlažný.

Název tedy sleduje stejný princip jako u klasických receptur: jmenuje dvě hlavní složky a lékovou formu.

Tian Ma Gou Teng Yin: receptura z roku 1958

Naprostá většina receptur, se kterými čínská medicína pracuje, pochází z textů starých mnoho staletí. Tian Ma Gou Teng Yin je naopak jedna z mála, u kterých známe autora, rok i kontext vzniku přesně. Zapsal ji Hu Guangci (胡光慈) v knize Zhong Yi Nei Ke Za Bing Zheng Zhi Xin Yi (中医内科杂病证治新义), česky přibližně Nový výklad léčby rozličných vnitřních nemocí v čínské medicíně, vydané v roce 1958.

Padesátá léta byla v Číně dobou, kdy se tradiční medicína poprvé systematicky uspořádávala do učebnic a vysokoškolských osnov. Vznikaly například nové instituce, staré texty se komentovaly a zároveň se sestavovaly receptury, které z klasických stavebních kamenů skládaly nové celky. Tian Ma Gou Teng Yin je typickým plodem této doby: žádná z jejích jedenácti složek není nová, všechny jsou popsány v materii medice už od starověku, nové je pouze jejich spojení. Receptura se proto rychle rozšířila a od šedesátých let je součástí celostátních učebnic nauky o recepturách (Fang Ji Xue), kde figuruje jako standardní příklad své skupiny.

Na rozdíl od klasických textů, které množství udávají v liangách nebo qianech, je Tian Ma Gou Teng Yin zapsána rovnou v gramech. Už to samo o sobě tedy prozrazuje její stáří.

Klasické složení Tian Ma Gou Teng Yin podle Hu Guangciho

Dvě z jedenácti složek nejsou rostlinného původu v běžném smyslu: Shi Jue Ming je lastura mořského plže ušně a Fu Shen je část houby pórnatky, která prorůstá kořenem borovice. Na fotografii klasického složení výše jsou obě dobře vidět – perleťové úlomky lastury vpravo nahoře a světlé hlízy Tian Ma vlevo.

Tian Ma: orchidej bez listů, která žije z houby

Rostlina, po níž se receptura jmenuje, patří k nejzvláštnějším v celé čínské materii medice. Gastrodia elata je sice orchidej, ale nemá listy ani chlorofyl a neumí fotosyntetizovat. Celý život tráví pod zemí jako hlíza a živiny získává z podhoubí václavky (Armillaria), se kterou žije v těsném svazku. Nad zem vystrčí jen na několik týdnů v létě holý, žlutohnědý až načervenalý stvol s drobnými květy, který připomíná zabodnutý šíp.

Právě tak ji ostatně viděli i staří Číňané. V nejstarším herbáři Shennong Bencao Jing z 1. až 2. století je zapsána pod jménem Chi Jian (赤箭), „červený šíp“, a text u ní uvádí dvě další lidová jména:

„Jinak zvaná Li Mu, ‚odloučená od matky‘, a jinak zvaná Gui Du You, ‚posel duchů‘. Roste v horských údolích.“
— Shennong Bencao Jing, heslo Chi Jian, překlad z čínského originálu

Obě jména vystihují to, co lidé pozorovali a neuměli si vysvětlit: rostlina se objeví bez kořenů a listů, jako by byla „odloučená od matky“, a mizí stejně náhle. Název Tian Ma se poprvé objevuje až v herbáři Kaibao Bencao z roku 973 a od dynastie Song se stal názvem hlavním; Chi Jian dnes označuje spíše nadzemní stvol.

Pěstovat gastrodii se dlouho nedařilo, protože bez správné houby hlíza zahyne. Metodu pěstování s václavkou proto vyvinuli čínští botanici teprve v sedmdesátých letech 20. století. Do té doby pocházela veškerá surovina ze sběru v přírodě, a protože poptávka po Tian Ma Gou Teng Yin a dalších recepturách rostla, divoké populace prudce ubývaly.

CITES a proč moderní výrobky Tian Ma neobsahují

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy, známá pod zkratkou CITES, chrání od roku 1975 všechny orchideje světa – celou čeleď Orchidaceae – v příloze II. Gastrodie mezi ně tedy patří. Mezinárodní obchod s hlízami, i pěstovanými, tak podléhá povolení vývozní i dovozní země a v Evropské unii navíc nařízení Rady 338/97, které úmluvu provádí. Pro doplňky stravy to v praxi znamená, že Tian Ma je surovinou, kterou drtivá většina evropských výrobců do produktů nedává.

Produkt Tian Ma Gou Teng Yin v nabídce TCM Byliny proto Tian Ma neobsahuje. Místo ní obsahuje Bai Ji Li, plod kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), který čínská materia medica řadí do stejné skupiny surovin. Podobně je lastura ušně Shi Jue Ming nahrazena dvěma rostlinnými surovinami, černohlávkem obecným a semenem kasie, takže je produkt čistě rostlinný. Fotografie v tomto článku ukazují záměrně klasické, původní složení včetně Tian Ma – aby bylo vidět, jak tato surovina vypadá a o čem je řeč, když se píše o její ochraně. Úplné složení produktu s dvanácti bylinami najdete na stránce produktu v záložce Info.

Gou Teng: liána s háčky

Druhou jmenovkyní receptury je řemdihák, Uncaria rhynchophylla, popínavá dřevina z čeledi mořenovitých, příbuzná kávovníku. Na jejích větvičkách vyrůstají v párech nebo jednotlivě tuhé zahnuté háčky, kterými se rostlina přichytává k opoře; latinské rodové jméno Uncaria je odvozeno od slova uncus, hák. Právě tyto háčky s kouskem větvičky jsou pak surovinou Gou Teng. V materii medice je řemdihák zapsán od 5. století v díle Ming Yi Bie Lu a čínský lékopis dnes připouští pět druhů rodu Uncaria. Na rozdíl od gastrodie není řemdihák ohrožený ani chráněný a v produktu TCM Byliny je zastoupen v původní podobě.

Zdroje k historii receptury

• Hu Guangci: Zhong Yi Nei Ke Za Bing Zheng Zhi Xin Yi (中医内科杂病证治新义), 1958 – původní zápis receptury.
• Shennong Bencao Jing (神农本草经), 1.–2. století – heslo Chi Jian.
• Kaibao Bencao (开宝本草), 973 – první výskyt názvu Tian Ma.
• Tao Hongjing: Ming Yi Bie Lu (名医别录), 5. století – zápis Gou Teng.
• CITES, příloha II – čeleď Orchidaceae; nařízení Rady (ES) č. 338/97.
• Wikipedia: Gastrodia elata a Uncaria rhynchophylla (anglicky) – botanické popisy obou rostlin.
• Čínský lékopis (中华人民共和国药典) – hesla Tian Ma a Gou Teng.

Tento článek má informativní charakter. Popisuje původ receptury, její autora, názvosloví, složení a otázky ochrany druhů. Nejde o zdravotní doporučení ani o návod k samoléčbě.
[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]

Časté otázky

Proč se receptura jmenuje Tian Ma Gou Teng Yin, když Tian Ma neobsahuje?

Název je převzatý z klasického zápisu a používá se pro celou skupinu variant této receptury. Naše verze Tian Ma neobsahuje, protože Gastrodia elata je chráněná úmluvou CITES. Její roli přebírá kotvičník zemní ze stejné kategorie čínské farmakologie.

Co je kotvičník zemní?

Bylina, jejíž plod se v čínské farmakologii řadí mezi látky tišící vnitřní vítr a jaterní jang, tedy do téže skupiny jako Tian Ma. Recepturu sestavil Hu Guangci v roce 1958.

Obsahuje produkt měkkýše?

Ne. Klasický zápis sice obsahuje schránku ušně, ale v tomto produktu ji nahrazují rostlinné suroviny. Produkt je proto vhodný i pro vegany.

Zveřejňujete laboratorní rozbory?

Ano, najdete je v záložce Laboratorní testy přímo u tohoto produktu.

Související článek: Tian Ma Gou Teng Yin – původ a historie receptury