

| Pinyin | Di Gu Pi |
|---|---|
| Čínsky | 地骨皮 |
| Česky | kustovnice čínská – kůra kořene |
| Botanický název | Lycium chinense Mill., Lycium barbarum L. |
| Lékopisný název | Lycii cortex |
| Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
| Použitá část | kůra kořene |
Rostlina a surovina
Surovinu poskytují dva druhy kustovnice. Kustovnice čínská (Lycium chinense) je opadavý keř vysoký zhruba 0,5–2 m s tenkými obloukovitě převislými větvemi, které nesou krátké trny. Listy jsou střídavé nebo ve svazečcích, vejčité až kopinaté. Nálevkovité květy jsou světle fialové a plodem je podlouhlá šarlatová bobule. Kustovnice cizí (Lycium barbarum) je vyšší a statnější, s užšími listy; je známější jako zdroj plodů goji. Oba druhy rostou v Číně velmi hojně na mezích, svazích a okrajích cest; kustovnice čínská je rozšířena téměř po celé zemi.
Kořeny se vyrývají brzy na jaře nebo pozdě na podzim, omyjí se, kůra se z nich sloupne a usuší na slunci. Surovina má podobu trubiček nebo žlábků 3–10 cm dlouhých, 0,5–1,5 cm širokých a 1–3 mm silných. Vnější povrch je šedožlutý až hnědožlutý, drsný, s nepravidelnými podélnými prasklinami a snadno se odlupuje v šupinkách; vnitřní povrch je žlutavě bílý až šedožlutý, jemně podélně rýhovaný. Kůra je lehká a křehká, na lomu nerovná, s vnější žlutohnědou a vnitřní šedobílou vrstvou. Do obchodu přichází očištěná a nalámaná na kratší kousky.
Název 地骨皮 znamená doslova „kůra zemní kosti“ – kořen kustovnice byl přirovnáván ke kosti ukryté v zemi. Kustovnice (枸杞) je uvedena již v herbáři Shen Nong Ben Cao Jing. Z téhož rodu pochází i plod Gou Qi Zi (goji) a mladé listy kustovnice se v Číně jedí jako zelenina; Di Gu Pi je však jinou surovinou, totiž kůrou kořene.
Stránka popisuje rostlinu a surovinu. Neobsahuje zdravotní doporučení. Bylinné produkty v nabídce jsou doplňky stravy.
