| Pinyin | Xuan Fu Hua |
|---|---|
| Čínsky | 旋覆花 |
| Česky | oman japonský / oman britský – úbor |
| Botanický název | Inula japonica Thunb.; Inula britannica L. |
| Lékopisný název | Inulae flos |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Použitá část | květní úbor |
Rostlina a surovina
Oman japonský a oman britský jsou vytrvalé byliny vysoké zhruba 30–70 cm s přímou, chlupatou lodyhou a přisedlými podlouhle kopinatými listy. Od léta do podzimu nesou na koncích větví jasně žluté úbory o průměru asi 3–4 cm s řadou úzkých jazykovitých květů po obvodu a hustým terčem trubkovitých květů uprostřed. Rostou na vlhkých loukách, při cestách a na březích vod. Oman japonský je rozšířen v severní, severovýchodní a východní Číně, v Koreji a Japonsku; oman britský má rozsáhlý areál přes Asii až do Evropy a planě roste i v České republice.
Surovinou jsou celé květní úbory, které se sbírají v létě a na podzim, když se rozvíjejí, očistí se a suší ve stínu nebo na slunci. Sušený úbor je zploštěle kulovitý, asi 1–2 cm v průměru, obalený střechovitě uspořádanými šedozelenými listeny zákrovu. Jazykovité květy jsou žluté, asi 1 cm dlouhé, často svinuté nebo opadané, trubkovité květy uprostřed jsou hnědožluté a nažky nesou bělavý chmýr. Surovina je lehká a drobivá. V obchodě se vedle neupravené suroviny nabízí i varianta opražená s medem (Mi Zhi Xuan Fu Hua).
Název končí znakem 花 – „květ“, podle použité části rostliny. Surovina je zapsána již v herbáři Shen Nong Ben Cao Jing. Do rodu oman (Inula) patří i evropský oman pravý (Inula helenium), jehož kořen je známý z evropského bylinkářství.
Ve kterých směsích ji najdete
Stránka popisuje rostlinu a surovinu. Neobsahuje zdravotní doporučení. Bylinné produkty v nabídce jsou doplňky stravy.
